Trpělivý
Trpělivý; trpěliv, a, o. Přípona -ivB a partc, (trpěl). Mkl. B. 224. T. = snášelivý, geduldig, gelassen. V. T-vou myslí. V. On jest t. jako beránek. Us. Papír jest t-vý (= ne vždy pravda, co psáno); Učiniti ně- koho netrpělivým. Dch. Lepší jest člověk t-vý než silný. Hus III. 183. Budeme-li t-ví. BR. II. 725. Buď jen trošku t-liv. Us. — k čemu. Buď t. k vyslýchání. Pr. měst., Pr. — čeho: křivdy. Rk. Jeho slov t-vý Václav. Ld. — čím. Člověk láskú trpěliv jest. Hus I. 161. — v čem: v bolestech. — T. = mohoucí trpín býti, erträglich. To by nám nijak snesitelné a trpělivé býti ne- mohlo. Otrersd. — Vz Trpezlivý.