Trpěti
Trpěti, trp, pě (íc), ěl, ěn a ín (en, Us. ), ění (ení, Us. ); trpívati. — T. = něco od- porného cítiti, snášeti, etwas unangenehmes leiden, dulden, ertragen; pokojně nésti, er- tragen, geduldig leiden, dulden; prohléd- nouti, odpustiti, nachsehen, gestatten. Jg. — abs. Kdo umí t., umí vítěziti. Ros. Trp mile, dáť pán Bůh více. D. Nejlépe t., čeho zvrátiti nelze. L. Pomoct si nemože, trpí jako kuře. Sš. P. 699. Že člověk jest hřešil a nenie, čím by odčinil, nemá jiné cesty, jedné aby trpěl; T. musíme, ehceme-li býti spaseni; Jest-li kdokolivěk z vás, daj mi vinu z hřiechu a jáť chci t.; Žáci Kristovi vědouce, že, čím viece trpie, tiem viece Boha ctie a věččí odplatu vezmú, protož mile haněnie trpie; Musí každý trpěti, ač chce spasen býti; Již sě uč trpěti, nebť nelzě jest muk na věky zbýti. Hus I. 299., 382., 467., II. 120., 142., 246. (Tč. ). — co, koho. Ten svéhlavec netrpí žádné odmluvy; Nikdo mi nevěří, co t-ím. Us. Dch. Ačkoli i křivdu t-íš, ustupuj každému; Jak ťa druhý nechcú trpěť, radněj zostávaj sám. Na Sloven. Tč. Rychtář když zlých tresce, zlosti t. nechce. Mor. Tč. Něčí řeči t. Us. Chci panský nález t.; Maršík se vrhl na Oldřichovy svědky a ty chce t.; Slíbil mi za Václava z Morkovic, aby trpěl vyrčení Mikulášovo. Půh. I. 299., II. 20., 321., 378. (Tč. ). T-ti dlúhé vězení. Bart. II. 11. Hrozný hlad trpěli a vystáli. Dač. I. 172. Ona věc dalších odkladů t, ne- může. Žer. 341. T. roboty, platy. Chč. 445. Raději smrť trpěla. Pass. mus. 282. Žid sve- domie nehanie a také netrpie; Hotova jest vyrčení jejich t.; To svědomie Bílovo a Jiříkovo Bramburg s tovařiši t. nechtí a zvlášť praví, že toho Jiříka neznají. NB. Tč. 27., 40., 177. T. hanu, potupu, křivdu, ujmu, nuceni, příkoř; Trpěl úzkosť mnohou, trpěl muku strohou. Sš. Mt. 84, Bs. 3. (Hý. ). Raději sobě křivdu učiněnou trp, nežli by nad svým bližním vymstíval; Žena nemoc svou trpící. BR. II. 24. b., 4L, 135. Trpie vedro a nesú břímě; Ukrutnou smrť trpěl; Těžko jest příliš t. rány, jimiž krev z hlavy skáče a v ten čas nepožádati své pomsty; Mocný mocně muky t. bude; Kletbu ne- vinný má mile t. Hus II. 70., I. 107., 167., 284., 368. (Tč. ). Křivdu trpě nehněvá se; Pomstu má t., ktož cizie béře; Čím cierkev svatá viece protivenstvie trpí, tím z sebe věčší vóni vydává. Hus II. 120., 241., III. 56. (Tč. ). T. bolení nohou, Ros., těžkosť, psotu, nedostatek, světskou hanbu, prodlení, pokutu; čas toho netrpí. V. T. nouzi. Hus I. 437., 450., 452. T. hlad, zimu, psotu. Rd. zv. T-ti násilé, Ž. wit. Ezech. 14., úkoru. Ž. wit. 68. 8. Netrpěli rady. Ib. 105. 13., 129. 4., 54. 13. T. zimu, muku, škodu; Po- hanění trpěti zdá se mu na tvrdo skočiti. D. T. ujmu, Jel., práci, Št., při (= míti). Schön. Válka žadné rady netrpí. Prov. T. smrť. Pass. — Pozn. T. nouzi, šp. prý m.: nouzi tříti; ale z uvedených příkladů jde na jevo, že káraná frase je dobra. — čeho: strastí, šp. m. co: strasti. Brt. — co od čeho, od koho: T-ti trápení od podagry, od kamene. V. Hotov všecko trpěti od věr- ného práva. NB. Tč. 287. Násilí od jiných t. Chč. 448. Ot ižádného pohaněnie netrpíš. BO. V tobě (ve světě) ač je co dobrého, to od tebe rozličnú příkazu (překážku) trpie. Pass. 7. (Hý. ). A ač kdy dá t-ti sluzě na těle od nepřátel, to učinie pro lepšie svého sluhy; Protož světí mile sú trpěli od takých věcí; Že musie jíti do Jerusalema a mnoho trpěti od starcóv, od kněžie a od mistróv; Máme t. od otcóv a mater i nevinné bitie a protivenstvie; Ktož horlivě pravdu miluje, od zlých lidí trpie haněnie; Proto žes také věci trpěla od protivných křesťanóv, jakéž jest trpěl mój lid v Egyptu od pohanóv; Kletbu ot nich trpie (vz Škoditi). Hus I. 60., 84., 124., 144., II. 120., III. 18., 226. (Tč. ). — nač. On na to trpí, že rád bére pomazanky, es ist seine schwache Seite. Dch. Trpí na to jako pes na mastné kroupy. Us. Dř. Ten na to trpí jako žid na ranec. Us. u Písku. Slm. Trpívá na větry, D., na nespání, na nedostatek atd. šp. m: t. ne- spáním, větry, nedostatkem, nebo nedosta- tek, míti nedostatek. Brs. 2. vyd. 246., Brt. S. 3. vyd. 170. — co kde (v čem, na čem, mezi čím, při čem, nad čím). V ničem nedostatku netrpěti. V. A netrpiec v ničemž hladu. Žk. 170. Strom trpí pozd- ními mrazy na dřevě i na květu. Dmk. Také nechcem t. mezi sebú nevěrných, ne- poslušných, lhářů. Výb. II. 276. Žádného jiného religionu v zemích svých trpěti ne- chtěl. Dač. I. 159. Někoho v místě, v obci t. J. tr. T-ti něco na svém těle. Chč. 626., Hus III. 143., Výb. I. 10. (Pass. ). Kuklíka v svědomie netrpiem, nebo jest jistec; Kte- rak ona jeho při sobě v domě t. nechce, stravy jemu nedává a jeho od sebe honí. NB. Tč. 43., 203. T. na pleti své. Sš. II. 204. V tobě (ve světe) dobří násilé trpie. Pass 7. (Hý. ). Na všech údech trpěl. Hus 224* I. 17. Pamatovati máš, které a kterak ve- liké nehody trpěla jest pro tě v břiše svém; Trpěli protivnosti v světě až do smrti; Trpěl na kříži, aby nás od smrti vykúpil; Hřiešný trpie v zlosti ďábla nad sebú a hřiechem se ho přidržuje; Jerusalem slove jeho město, že v něm smrť trpěl. Hus I. 148., 341., II. 122., 348., 376. (Tč. ). V ni- čemž nedostatku netrpěti. V. Někoho v zemi, Br., židy v městě t. Har. — zač. T-ti za hříchy. Kom., Er. P. 503. Za nás ráčil t. Sš. P. 74. Trpěl za nás na svém těle lutné rány. Mst, v. 253. Jižť jest trpěl za to dosti. St. skl. I. 192. Za ny hřiešné dobrovolně trpěl jest smrť; Za minulé hřiechy t.; Ne- chceš málo přetrpěti, ano za tě Buoh mnoho t-ěl; Tvé tělo trpělo rány za nás. Hus I. 186., II. 267., III. 181., 262. (Tč. ). T. muky za hříchy. Chč. 634. T-ěti za koho. Št. — co odkud. Trpěl-li jest z toho mlýna poplatky k městu. Arch. IV. 360. — co s kým. Soud s tvým otcem trpím, Gericht halten. Cyr. 159. Každý pro účastnosť psoty, již s jinými trpí, a pro obecnú radosť všech vespolek má složiti s sebe závisť; A při- jde-li na tebe jaká hanba, chci s tebú t. Hus I. 324., NB. Tč. 119. Obecný člověk s králem trpěl rovně. BO. T. s městem = dobré i zlé nésti, měšťanem býti. V. Kon- šelem budiž měštěnín, který ze všeho zboží svého s městem trpí, kteréž jmá na zemi i v městě, pomůckami i všemi poplatky. Sob. 14., Brikc. Povinen bude (člověk stavu panského) všecko z toho domu trpěti s tím městem, ve kterémž takový dům sobě kou- pil. Václ. III. Mnoho s ním trpěl. Ml. — co jak dlouho. Církev Kristova musí proti- venství t. až do světa skonání. Dač. I. 80. Někteří vězení za dlouhý čas trpěli. Bart. 149. — co oč. Chci o to panský nález t. Půh. I. 371. — co komu (prominouti). Ne- trp mu to (toho). Us. A chtěl-liby nám to v našich městech kto rušiti, trpienoť mu nebude. Arch. II. 240. — Vrat., Háj. Pakli kdo přes to učiní, nebudeme toho trpěti žádnému. Pal. IV. 2. 304. Soukeníci toho jim t-ěti nemají. Sedl. Rychn. 36. Toho já jemu trpěti nechci. NB. Tě. 78. — čemu, komu. On nám (= pro nás) trpěl. Ojíř. Ne hned mstí (Buoh) každé viny, hově, trpě našie zlosti. Smil v. 1101. — co proč, pro koho (kde). My příčinou svou trpíme, hře- šivše proti Bohu svému. Prot. V. T. pro jméno boží, psotu pro vůli boží. Chč. 634. By všeho netrpěla pro tě Katerina velmi ráda; Proto těžké muky pro tě mile i po- korně trpěla. Kat. 834., 2291. Nynej, nynej, synu milý, trpíš muka pro křesťany. Sš. P. 45., 46. Pro něžto velíš všecko t. M. Pro Buoh mnoho t. Pass. mus. 318. Tehda sv. Ondřej poče jemu doličovati, kterak jest dobrovolně pro všecky hřiešné trpěl. Pass. 21. (Hý. ). Kristus pro ni smrť trpěl na kříži. St. Jenž pro pobožný život a pro víru v Krista a stálosť v církvi hanu, svízely a pronásledování od všelikých ismaelů t. mu- sejí. Sš. II. 53. Všecka utrpení, která věrní pro Krista trpie; Mile pro věčný život t-li; Trpíce od nich pru hřiechy, které by uči- nili; Trp pro spasenie blížnieho, jako sem já trpěl; Znamenajte příčinu, pro kterou trpím; Lépe jest protivenství t. pro Buoh, nežli jiné skutky činiti dobré; Psán list v čkánie otsúzení na smrť v žaláři v oko- vách, jenž, úfám, trpím pro božie zákon; Psotu pro Krista a pro hřiechy t. Hus I. 91., 77., 466., II. 434., III. 14., 183., 290., 297. (Tč. ). Musí se dým pro teplo t. Mus. Něco pro dobrou vůli t. Us. Kristus smrť na kříži pro nás trpěl. — čím. Nejvíce řá- děním šlechty trpěly církevní statky. Us. Tč. Trpěl dnou, suchým lámáním atd. Us. Trpím řečí mnoho, ništ nevím pre koho. Ps. sl. 127. Tím (nesvorností atd. ) trpí celá obec. Ml. Dnú trpícieho uzdravil. Hus II. 375. (376. ). Jestliže by ten měštěnín hrdlem trpěl. Sob. 159. — co při čem: nedostatek při chlebě t. T. Při penězích nedostatek tr- pěti. Jg., — co jak: protivenství s dobrou myslí. Št. Těžce něco t. Šm. Kdo trpí ne- vinně, radosť ho nemine. Mor. Té. Aby to jistě věděl, že bez milosti tu pokutu t-ti bude. Pal. Děj. IV. 2. 124. Na těle v po- koře t. Chč. 626. T. nátisk a násilé proti zápisuom a listuom (= přes zápisy). Arch. I. 65. Trpie-li co jeden úd, trpie podlé něho všichni jiní. ZN. Pán bez viny trpěl. Br. II. 286. Zle něco t.; Najtěžšie obyčeje mladosti sladkú dobrotú trpěla jest; Mile t. mučedl- nictvo; Ještě do krve netrpěli jste. Hus I. 125., 148., 186. — co kdy. Trpěl pod pont- ským Pilatem. Všichni v bouři trpí nebez- pečenství. Sš. P. 102. Na počátku viery křesťanské najprve sú trpěli mučení bisku- pové; Ještě nepřišla hodina, v kterú by trpěl vedlé člověctví; Každá duše, která nebude t. tento den, zahyne; Budeš t. po- haněnie v súdný den; Před tím časem t. nemohl. Hus I. 448., II. 35., III. 137., 248., 307. (Tč. ). — se. To by se nemělo trpěti. Šm.