Trpěti
Trpěti. Mkl. Etym. 355. Cf. List. fil. 1892. 199. T. o věcech = prodloužiti se v čase, durare; o lidech = vystáti, aushalten. Šf III. 489. Cf. List. fil. 1884. 446., 404. — abs. Trp, abys rostl. Lum. Žíti a t. stojí hned za sebou ve zmatečném slovníku ži- vota. Šml. A ten jest trpěv, umřel na kříži. Št. Kn. š. 12. Kdo trpí, tomu pán Bůh po- máhá. Šd. — co: protivenství, Mž. 13, mnoho protivného, Výb. II. 4., hanbu, Žžk. 9, biedu, Hus I. 56.. nemoc, těžké věci, núzi, těžké pokánie. Št. Kn. š 9., 20., 42, 43. — kde (za koho). Což sú tu t. jměly. St. Kn. š. 21. Co se na jiných nelíbí, na sobě netrp. Bž. exc. (Ježíš) trpěl za ny na svém těle hrozné rány. Hr. ruk. 363. — proč (kde). Rádi chcem pro tě t.; Muky pro tě na svém životě t-me. Výb. II. 10., 12. Trpěl pro naše spasenie, pro ny, pro hřiechy v čistci. Št. Kn. š. 15., 20. (35.) — čím: nedostatkem. Us. Dílo to trpí pod- statnou vadou. Us. Pdl. — jak. Kterým činem (způsobem) mohli tak trpké muky t. Pass. muss. 320. Trpěl podlé člověčstvie, pod ponským Pilatem, podlé tělesenstvie; Vše s dobrou myslí t. Št. Kn. š. 19., 20 Trpezlivý. V Podluží. Brt. D. 279. Trpidlný = trpělivý, patiens. Ž. kl. 144.8. Trpil, a, m. = chocholom samec. Mor. Hrb. Vz násl.