Trůky, troky, trůčky
Trůky, troky, trůčky, pl., f., m., z něm. Trog = necky, necičky, stírka, na Sloven. trůsky, sek, die Multer, Beute, der Trog. D., V., Kom. T. pekařské, der Backtrog, rybářské (kádi, přeběračky, dčbery atd. ). V. — T. = vazba, řemení, provazy, die Bande, Fesseln, Riemen. Někoho v troky uvázati. Ms. bib. Do trůk svázati. Štelc. — T., die Tragbahre. Purkmistra v trukách dva kati přinesli. Gl. 344.