TrumfTrumf, na Slov.
tromf, u, m., francouz. ? tout, z něm. der Trumph a to z latin. triumphus, vítězná barva v kartách, kterou se jiná přebíjí; karta vítězné barvy. Rk. T. = karta, která bije, sřněm. trumfe ictus, udeření, rána. Mz. 354.
T., kozír. Jg. Vyš- ším trumfem (kozírem) zabiti
, bíti; t. při- dati. D. Dívali se na sebe jako na trumfy (vesele)
. Us. u Kvasin. —
T. =
pichlavá řeč, stachlige Rede, der Trumpf. Dal mi tromf pod nos. Bern. Tromf tromfem. Prov
. Bern
. —
T. = prd, der Furz. Pouští trumfy. Us.