Trysk
Trysk, u, m. (na Slov. trésk, u Rosy třisk a tryzk, ale lépe: trysk, cf. Tryskati. Jg. ). T. = cvál, skok, der Galopp. V trysku, try- skem = plným během, skokem, cválem, prudce, co kůň vyskočiti n. člověk běžeti může, im vollen Lauf, spornstreichs, im Galopp, mit verhängtem Zügel. (Jg. ). D. Tryskem jeti, D., běžeti. Zlob. Trysk na levo, na pravo, krátký, ostrý, trysk úprkem. Vz Povel. Rf. Do t-ku přecházeti, přechod do trysku. Čsk. Kůň v plném trysku od hradu uháněl. Hrš. Vz Cvál. — T. vody, der Strahl. Dch.