Trýzeň
Trýzeň (zastr. tryzň), zně, f. = trýznění, trápení, mučení, sužování, die Qual, Peini- gung, Züchtigung. Výb. I. 302. Jg. T., koř. trů. Gb. Hl. 145. Viz Pane t. mú. Ctib. Pro trýzeň ducha kvíliti budete. Ben. Tak trýzň nad nimi pácháchu. Výb. II. 11. 10. T. tr- pěti. Leg. Zhúba a trýzeň nebude v kraji- nách tvých; Viděl trýzeň lida svého. BO. Trýzeň horká příliš. Bj. T. napomáhá roz- myslu, vexatio dat intellectum. Pal. Dj. III. 2. 276. Ztráviv den ve trýzni stálé, spěchám s klidným večerem ku potoku. Č. Rž. stl. 43. Na dně horká t. (života). Kká. M. ž. 14. Jiežto když Paškazius (Paschasius) mnohú trýzní hroziti počě. Pass. 45. (Hý. ). Pomine t., nastane přízeň. Č. M. 110.