Tržiti
Tržiti, trž, že (íc), il, en, ení; tržívati = trh činiti, o zboží se smlouvati, feilschen, erhandeln, darauf bieten; vydělávati, užitek bráti, lichviti, wuchern; prodávati a kupo- vati, smlouvati, handeln, kaufen, feilschen; se = smlouvati, kupovati, unterhandeln, handeln; na Slov. = vaditi se, zanken, ha- dem. Jg. — abs. Prodavač cení, kupec trží až strží (až se smluví). Kom. J. 493. Kdo trží, ten již od polu drží. Ros. I zdaliť jest to neděli světiti: hráti, žráti, tržiti atd. Hus II. 409. T., opak: ceniti. V. — co. Já to dříví tržím (kupuji). T. peníze (za koupě přijímati). Us., NB. Tč. 118. Kdo ví, čím to je, že teď tržím porážku za porážkou. Us. Vk. — kdy. Nedal t. v svátek. Hus I. 132. — jak na kom. V lakomstvie vymyšlenými slovy budú na vás t. Hus I. 469. — čím: svou hřivnou t. (vydělávati). Jg. — (se kde) oč s kým. Tržil s ním o zboží. Klat, Trží se již tři dni o to zboží. Ros. Budeť s ním lidmě tržiti. Hr. rk. 407. Když se s obětními dobytky tržilo. Sš. Sk. 36. T. oč. Bart. I. 27. Když Pavel tržil o palík sukna. NB. Tč. 53. Nehodná věc jest o tak sv. věc tržiti; Kdyžby se tržil kněz o tělo božie; Jan, biskup litomyšlský, dvakrát jest tržil o pražské arcibiskupstvie, ale jiní sú ho předkúpili. Hus I. 219., 395., III. 285. Jiní v městě o to zboží v domích a na ryncích jedni s druhými se tržili. Br. — od koho: od pekařů chléb. — jak: z ručky do ručky. J. tr. — kolik. Každý den trží přes 100 zl. (více než 100 zl. ). Ml. — k čemu = domlouvati se čeho, čeliti k čemu. Kat, 845.