Třásti
Třásti (zastr. třiešti; na mor. Drahansku posud třísti, třísl, Hý. ), třesu (zastr. třasu; a posud ve všech tvarech v již. Čech., Kts.; a místy na Mor., na Slov. posud; třesu m. třasu chybnou analogií dle třeseš, třese, tře- seme, třesete, kde e vzniklo přehlasováním zpátečným. Gb. Hl. 62., 65. ), třes (ale také třas, Jir., ku př. v již. Čech. Kts. ), třesa (ouc; třesúcí. Výb. ), třásl, přechod. min. třás (-ši, -še), třesen, ení. Strsl. tręsti, tręsą., movere, rus. trjasti, lit. trimti, lat. tremere, řec. t(, í/i, tiv. Mkl. L. 42. Vz Nésti. — T. = sem tam rychle pohybovati, schütteln; če- sati, klátiti, das Obst schütteln; se = hý- bati sebou čerstvě, sem tam drkotati, zittern, beben, dröhnen. Jg. — se. Když hrušky zrají, tehdáž se česati (se třásti) mají. Prov. D. Počal se třiesti. Jel. Třese se jako pes. Na Slov. Člověk se třese, aby krejcar vydělal. Us. Země se trzasla. Ž. wit. 75. 9. Buchty kypré, každá se jen třese. Dch. A země se bude třiesti. Pass. 9. A syneček běží, až se celý třase. Ps. mor. Třese se jako prut, jako osyka. Us. Trasie sa ako libačka. Mt. S. O jak ta sanuti, jak ona ryčela, městečko se třáslo, zeď se osypala. Sš. P. 40. Však já dosci běžím, až sa všetek (všecek) třasu; S pánem Bohem, mí staří rodiči, už se od vás ubírám; oči plačó, srdečko se třase, tělo ve mně omdlévá; Mynář mele, až sa třese, voda mu užitek nese; Počal ďábel hústi, jala se zem třásti. Sš. P. 306., 452., 537., 794. Ztrháni jsou svazkové nuzní smrti, třásla se moc pekelnie, vrácen jest Lazar živý. Hus II. 356. Třeste se, meč jsem si dal nabrousiti a nyní — obouvám již stře- více. Tyl. Stál jsem třasa sě. BO. Země sě třiesieše. ZN. Ďáblové věřie a třasú sě. ZN. — (se) čím. Lekem nohy se mu třásly. U Rychn. T. se (chvíti se) hlasem Nz. Já půjdem do tanečka, budem tylem třásti. Sš. P. 674. Třesu, třesu plotem; T. se zlostí. Er. P. 37., 392. T. nohú. Výb. I. 1124. Třesu, třesu plotem, všecí svatí mým životem, kde je můj milý dnes, ať mně tam zaštěkne pes. Sš. P. 735. Třasechu sě litostiú vsi udi. LS. v. 93. Svým srdcem se tř.; Mimochodníci vaši chodie tuční, obtiežení drahým ka- mením, a naše nahá zimú se třasú kolena z hrubých nohaviček. Hus I. 21., II. 222. Rytieř třasa kopím. GR. T. se velikú hrózú. Pass. 366.. Hus III. 310. Bieše pohanstvo uhrozil, takž sě třiesli jeho zrakem. Kat. 13. Třasúce sě zimú. BO. Duše jeho strachem se třěsieše. BO. Nitro se třese rozkoší. Hdk. L. k 48. T. hlavú. Pč. 13. Uzřel jest, ano sě vešken lid třese žádostiemi, chtě přes řeku přeplúti. BO. Kříž přetěžký nese, bo- lestí se třese. Sš. P. 75. Bázní se třásli. V. Bál se, až se strachy třásl. V. A Anička pyšná ani ven nevyšla, ale světlo shasla (= shasila), zima se mnú třásla. Sš. P. 359. Komu zimnice třese údy. Jád. Trziesly sě strachem. Ž. wit. 13. 5., 52. 6. T. stromem. Us. Třese jím zimnice. Ros. T. se strachem, hrůzou, zimou. V. — co (komu). T. ořechy, V., ovoce (česati, klátiti). Us., Šm. Raněn jest, že jej bode bolesť, trudí práce... třese zima. Hus II. 431. Bodaj ťa, milý mój, toľko zimníc triaslo. Sl. ps 170. Zuzanka je v lese, voříške tam třese. Sš. P. 509. — se po čem. Šm. — se před čím. Kdož by se před ním třísti nemusil? Br. — Háj., Chč. 381. Třiesli sě, jako kuře před luňákem. Kat. 14. — se komu. Třese se mu hlava. Ros. On se jim třás, oni se ho ptali: Máš-li zimnici aneb psotnici? Mor. Tč. Běžel, tak se mu hlava třásla. Us. Šd. Kačenka víno nese, až se jí ruka třese. Sš. P. 178. Již se mu (starému) srdce třese, plíce jedva vietr k dychánie přijímají, pleci sě nad hlavú po- zdvihují, chřbet sě krčí, tělo sě třese, již na, paty cídí a smrť u dveří stoji. Hus III. 110. Třese se mu ruka, jakoby žida zabil. Us. u Jižné. Vrů. — co odkud: ovoce se stromu. Us. — se kde. Třese se jak list na osyce. Pk. Utíkali, až se na nich hlavy třásly. Us. Sá. A budeme tam tak dlóho pásti, pokad se bude keré klásek na poli třásti. U Olom. Tč. A pod ním se země třese. Er. P. 471. Až se celej pod ním (pod křížem) třese. Er. P. 60. Nohy pod ním se třásly. Ksm. T. se v něčem. Vz T. se kdy. — se nač = velice dychtiti, sehr nach etwas streben, lüsten. On se na to jídlo jen jen třese. Us. Dch. Vyšla třetí (panna) jako máslo, až se na ni srdce třáslo. Sš. P. 364. Celý se na to třásl. Us. Také na Mor. Šd. T. se na maso, na víno. Us. Šd. T. se na peníze. Us. Sd. Mysliveček se na něho (na zajíce) třase. Brt. P. 21. Třese se na groš. Us. Třese se na to, jako Mikeš na jelito. Us — čím na koho (jak). Hněvivě naň třasa hlavú. Žk. 437. — se od čeho. Až se jí hlava třese to od dobrých koralů, od stří- brných tolarů. Er. P. 484. a. Prežalostne plače, až sa jej srdenko od žalosti trase. Sl ps. 115. Od střibra i od zlata cely se třese. Sš. P. 410. Báčovi začaly se od leku nohy třásti. Němc. — se k čemu. Nad kým bude odpočívati duch mój? Nad tichým a pokorným srdcem a jenž se třese k řeči mé. Hus III. 16. — se čeho. Nedej na se du- chovní jho klásti, pak se lidé budou tebe třásti (= před tebou). Sl. ps. 169. — kdy. Země hmotná, ta se také časem a místem třese. MP. Zloduchové za zemského Páně putování přede Kristem se v posedlých lidech třásli. Sš. II. 167. — jak. Hrozné tělo jeho osykou (= jako osyka) se třese. Er. Kyt. 84. Ciesař třásl se jako z omraza. Kat. 2208 Trase sa po celom tele ako stu- deno. Mt. S. Hory ze dna budú se třiesti. BO. — se za kým. Začala ta čerešnička riasti (růsti), začal som sa za dievčencí triasti. Sl. ps. 185.