Třásti
Třásti. Cf. Mkl. Etym. 360., Gb. Ml. I. 147., 148., List. fil. 1883. 119., 1892. 111., Šf. III. 490. — se. Běží, běží, až sa třase, biely ručník v ruke nese (pěna na vodě). Hádanka. Rr. MBš. — čím. Sotva bradou třese (o starém). Us. Posud vzpomínkou se celý třesu. Vrch. V odpor hlavou třese. Kká. Až sě hořem vše třesieše. Hr. rk. 425. Píseň vzduchem třese. Osv. VI. 299. — se před kým (proč): strachy. Výb. II. 992. Všecko se před ním třese (krade). Us. Tkč. — se po čem. Až se srdce po nich třáslo. Brt. D. 342. - odkud. S řas se slzy tře- sou. Kká. — kde. Zem v základech se třásla. Vrch. Pod jeho mocí země se třásla. Št. Kn. š 10. — se jak: jako osyka. Us. Lb. Ozvěny se třásly jako v pláči. Kká. K sl. j. 33. Země třásla se z kořen. Sv. ruk. 185. Až herna (divadlo) hřímáním se třásla do gruntů. Jar. Sl. 6. — se za kým = běhati. Brt. D. 278. — se oč = báti se. Lpř. — se kdy: v rozechvění. Kyt. — se kudy: lesem (= běžeti). Cf. T. se za kým.