Třepati
Třepati, třepám n. třepu; třepávati. Strsl. trepati, palpare, lit. trepti, prus. trapt. Mkl. L. 11. — abs. Prší jen třepá, es regnet, dass es klatscht. D. Co darmo máš, ať ne- třepáš, einem geschenkten Gaul schau nicht ins Maul. Dch. — T. = házeti, třásti, hý- bati, míchati, třesením bíti n. práti, schwin- gen, schütteln, schlagen, klopfen; tříti, rei- ben, hecheln; se = sebou házeti, flattern, zappeln. Jg. — čím (kde). Pták třepá křídly (v povětří, Ml. ), ryba ocasem. Ros. T. nohama, Us., hubou (žvatlati). Ros. T. hlavú = třásti. Us. Kd. Blázen vždycky třepe jazykem. Us. — co: len, konopě = tříti, brechen. Reš. — T. = míchati, moutiti, querlen. Koll. — koho = bíti; posuzovati, richten. D. T. krále = přetřepávati, tupiti, durchhecheln. Dal. 139. — koho za co: za vlasy. Us. — co kam: do polívky (mou- titi). Us. — kde (čím). Okolo huby něčím t. (tlouci). D. Podívej se, podívej na můj věnec zelenej, jak se na něm kvítka t-pou, že má bejt dnes zdělanej. Sš. P. 479. Ryba se ve vodě třepe. Us. — s někým ně- koho, beurtheilen. Us. — se. Pták, ryba se třepá. Us. Čerta by vzal, kdyby se mu netřepal. Prov. — se proč. On se pro samé dluhy jen třepe (zappelt). Dch. — se nač. Ustavičně se na mne třepal (sápal). Na Mor. Hý.