Třepiti
Třepiti, il, en, ení; třepívati = roztlouci v drobné, zvláště podlouhlé části, splittern, fasern. D. — co. Hrom třepí strom. Puch. T-ti vlnu, hedvábí. D. — co kde. Škoda je si na tom hubu třepiť (o tom mluviti). U Rychn. Msk. — si co: hubu = nadarmo tlachati. Us. — se = párati se, na drobné části nebo nitky se rozdělovati, splittern, zasern, sich fasern, sich fädeln. Co není obroubeno, to se rádo třepí. Ros. — se kde. Šátek se třepí na kraji, na konci. Us. — co jak: v třásně. Dch.