Třesk
Třesk (zastr. třask). Strsl. tr?skb, fragor. Mkl. B. 34., 35. — Koll. Zpěv. I. 407. — T., interj.: klacks! platz! krach! puff! T., plesk! (pravíme, když kdo koho bije, kam rána padne). Ros. — T., u, m. = třesknutí, praštění, das Rasseln, Gerassel, Krachen, der Knall, Klapps. S velikým t-em. Martim Hromový třesk, donnerndes Geschmetter. Dch. — B., plesk! Třesky, plesky! (Láry, fary. Tintili vantili. Tentočky, onohočky od kočky. Schnickschnack, Larifari, Firlefanz. Vz Lhář, Tlachal). Č. Blesky třesky. Km. To jsou všecko liché třesky plesky. Kos. 01. L 145.