Třešně
Třešně, vz Střešně a doplň: T. z jat. ce- rasus, na Slov. čerešňa, m. čr užívá Čech tř. Ht. Čr?šnja — střešně — třešně (čr změk- nouc v čř stává se skupeninou obtížnou a mění se vsutým t ve čtř a změnou další ve stř a tř. Gb. Hl. 121. Cf. Mkl. L. 31. U Opavy:
střešňa, ě, f. Klš. Die Kirsche. T.: ptáčnice,
srdcovky, chrupavky. Vz Višeň. Čl. Třešně
a višně: amarelky, bělice, beránky, bestvín-
ské, blyskavky, cikánky, černé jadrnice,
černé uherky, černé velké, černé velké ku-
laté, černé velké uherky, černé ze všech
největší, červené beránky, červené bledé
polouherky, červené zouvalky, černice dlou-
hopolské, drobnice (černé: černice; červeno-
bílé: bělice na mor. Zlínsku. Brt. ), chru-
pavky, jadrnice n. královky, janovky, kaca-
fírky, koláky, kostelnice (veliké červené
rané u Nového Města nad Metují. Hrš. ),
kozlice, křupky (veliké červené pozdní),
kulaté, májovky, mařinky, merhyně, mra-
morové, plavé uherky, plavky (žluté), pla-
zivky, polouherky, princezky, ptáčnice, roz-
těžky, skalky, sklenovky, sladké, sladušky,
smrtky, srdcovky, svatojanky, španělky, tu-
recké, uherky, vítovky červené (velmi rané),
vosenky (barvy pivoňkové), vyblištilky, zou-
valky. Am. Cf. Rstp. 480., Čl. 38., Čl. Kv.
375., Kk. 253., 187., FB. 101., Slb. 514., Schd.
II. 308. T. bláznivé n. vlčí, psí, židovské n.
mořské. Kh. Začala sa čerešnička prímať,
začal sem ja dievčence objímať; začala mi
čerešnička rasti, začal som sa za dievčenci
triasti. Sl. ps. II. 1. 2. Vz Třásti. Po sa-
dečku chodžu, čerešeňki sadžu, čerez tebe,
moja máti, neženaty chodžu (zpívá jinoch
ženiti so chtící). Sbt. 161. Zasadil som če-
rešničku v zime v tej nádeji, že se ona
príme. Začala tá čerešnička pukať, začal
šuhaj za dievčatky kukať; začala tá čereš-
nička kvitnút, začal šuhaj za dievčatky
lipnuť; začala tá čerešnička rodiť, začal
šuhaj za dievčatky chodiť. Slov. Stúr. 43.
Pred našim oblokom roste čerešnička: už
ma kdosi lubí, eště som maličká. Koll. I. 83.
Slubovali sme si, keď čerešně kvítly: če-
rešně dozrely, my sme si odvykli. Koll. I.
108. Zakvitla čerešňa samým bielým kvetom:
keď ma šohaj nechce, puojdem širým sve-
tom. Ib. 1. 111. Vz více v Stk. 160. —165.
Ta třešně má třešní jak drštěk (= mnoho).
Mor. Šd. Kmotr nekmotr se třešně dolů.
Km. To je tolik, jako když dá volu třešni
(=nic). Vz Jahoda. Us. Jaké je počasí,
když kvetou třešně, takové bývá, když
kvete žito. U Bysterska. Sn. Vz. Třešňový-
Matka, jížto zemřelo děcko, nesmí jísti ja-
hod ani třešní do nanebevzetí panny Marie
(jinde říkají: do sv. Jana Křtitele). V ten
den rozdává prý panna Maria dítkám ze-
mřelým v nebi jahody a třešně; ono pak
dítko, jehož matka přikázání onoho neza-
chovala, nedostane prý nic. Mus. 1853. 475.
S velikými pány není dobře třešní jísti;
maso snědí a pecku ti mrští do očí. Šp. — T., něm. Třeschnie, ves u Písku. PL.