Třeštěti
Třeštěti, ěl, ění, vz Třeskati, krachen, prasseln. — abs. Trubači třeštěli (= zvučně troubili, drčeli, schmetternd blasen). Biancf. 109. Kopie třeščie. BO. Dnes venku třeští (silně mrzne). Us. Sd. — kde. Oheň v lese třeští (praská). Pís. br. — čím = praskati, spratzen. Nz. lk. — T. = blázniti, närrisch, wahnsinnig sein. — abs. Štěstí když chřestí, tuť třeští, boj se neštěstí. Prov. — komu. Třeští mu mozek. Ros. — kde: na mysli. Koc. — čím: milostí. V. — komu od čeho. Hlava mi od toho třeskotu třeští (bolí). Sych.