Třetihorní
Třetihorní (tertiarní) útvar = všecky vrstvy nad útvarem křídovým až k vápencům uložené. Veškeré horniny vrstev usazených vyznačují se svou nepatrnou tvrdostí a drží v sobě otisky zkamenělin úplně vyvinutých zvířat a rostlin, srovnávajících se úplně s na- ším rostlinstvem a živočišstvem, neboť mnohé druhy a čeledi tvorstva tohoto žijí posud. Angl. geolog rozdělil útvar tento ve tré od- dílů: 1. útvar eocenový (od řec. twc — raní záře a y. aivóc — nový), který vyznamenává se vrstvami numilitovými (hl. mezi Terstem a Lublaní, v Alpách a Tatrách); 2. v útvar miocenový (/(siov — méně, xcuvóc — nový), který vyznamenává se hojnými zkameněli- nami, i kosťmi velikých ssavců a plazů (u Vídně, Mohuče atd. ); 3. útvar pliocenový (nlelov — více a xaivóg — nový), ve kterém jsou takové zkameněliny, k nimž druží se tvorstvo a rostlinstvo nynější s nepatrnými odchylkami. V něm jest sůl, hnědé uhlí, jantar, trypl, opal břidličný atd. Vz S. N., Třetihora. Útvary t-ní, Krč. 814.; starší t. útvar, Krč. 819., 833., 842.; mladší t. útvary, Krč. 819., 854.; t. útvar na Islandu, Grön- landu a v sev. Americe, Krč. 958.; u Tře- boně a Budějovic, 910., podapeninský, 954.; t. česká fauna a flora, ib. 912., 915.