Tři
Tři (u životných rodu muž. také tří; tři je skráceno ze tří, strč. třie, strsl. trije. Gb. Hl. 138. ); gt. tří (tak obyčejně; také čítáme třech, tvořené dle zájmenného skloňování, Ht., D.; třech jako v lok. již v strslovan. řeči. Schl. V obecné mluvě vůbec třech); dat. třem; akkus. tři; lok. třech; instrum. třemi (také: třími; třmi je zastaralé; v ob. mluvě třema. D., Kts. ). Na mor. Zlínsku: nomin. muž. živ. třé, než. tři, rod žen. a střed, tři; gt. a lok. třech, dat. třem, akk. tři, instr. třema. Brt. v Mtc. 1878. 16. Tři, skr. tri, zd. thri, řec. r^eřc, lat. tres, strsl. trije, lit. trys, goth. kmen thri, nněm. drei. Schl. Cf. Mkl. L. 122., 130. Odkud to slovo odvozuje Šf., vz Mus. 1848., 1. 3. str. 232. — Tří (tři) páni. V., muži, hadi, dubové. Vz Čtyři. Tři dni, tři léta; Dvá jednoho pán a tří vojsko; Tří králův. V. Třmi věcmi koná sě hřiech. Hus I. 275. Třmi důvody potvrzuje. BR. II. 610., 611. Třími místy. Skl. I. 306., 321., Dal za to tři sta jak jeden krejcar. Mor. Šd. Tři sta bohů prabohů! Slov. Třem ženám se ještě vždycky klep povedl. Bayer. Třmi kyji biti. BR. II. 771. a. Jeden za tři, druhý za pět bez dvou (= je- den jako druhý). Vz Podobný. Lb., Dch. Třmi prúdy. Rkk. 51. Nejeď pro ni, pošli pro ni tři sta koní; Jak nejstarší vdával, tři sta (zlatých) jí zadával (věnoval); Ulianka čistá panna, u Dunaja šaty prala, dojeli tam třé husaři: Poď Uliško, pojeď s náma; Pěkné pohřeb bych ti udělat dal: dal bych tobě tróbit, na vše zvony zvónit a třema kně- zama k hrobu doprovodit; Uvila ho (věnec) třema řady, třema řady pro krajany; Dva naléla, tři napsala, tak synečka oklamala. Sš. P. 82., 119., 167., 247., 305., 564. (Tč. ). A při tom byli jsú tři dobré člověky, kte- rýmž jest hodno věřiti; Dává vinu Stuhlí- kovi rybářovic ze třech zlatých; Mohlo býti na tři hodiny před večerem; Dávaje mu vinu ze tří postavův a žádal práva naň; Před tiemi třími člověky poručil; Se třmi hospodyňami přebýval. NB. Tč. 49., 67., 93., 129., 197., 250. Ze tří set kop; Jim třem věno vložila; Dvěma neb třmi pano- šemi; V třech nedělích; Drží jí tři hřivny platu na třech láních; Vpadl mi ve dvór a ve tři člověky. Půh. 1. 167., 216., 261., II. 100., 113. (Tč. ). Tyto tři věci: viera, naděje a láska činie modlitbu Bohu vzácnú; Čo jest pokánie? Tři. Které? Bohu zpoviedá- nie, srdečné želenie a dosti učiněnie; Hřiech třmi kusy se plní: vnuknutím, libostí a při- volením; Na světě (bode zbožie) třmi bo- deními, to věz: dobýváním, držením a ztra- cením; neb těžce ho člověk dobývá, těžce chová a těžce ztracuje; A rci a věř, že ty tři osoby jsú ne třie Bohové, ale jediný pravý Bóh. Hus I. 315., 341., 367., II. 77., 229. (Tč. ). Se třmi provazy. GR. Tři halíře, tři páry bot. D. Tři sta, vz Dvě stě. Tři a dvacet. Us. Příkladem oněch tří. Kom. Třem odolati. Us. Ve třech letech. Us. Před třmi dny. Br., V. Třemi koňmi (v obec. mluvě: nebozízem). D. Pokoušeje ho třími hříchy. Štelc. Tři božské osoby. Us. Povím všecko ve třech slovech (krátce). Ani tři počítati neumí. Staví se jakoby ani tři počítati ne- uměl. Us. Tři za dvě bereš. Na Slov. Bern. Straka ze kře a tři v keř. Kázali mu tři krále napsati (chytře se ho zbavili). Jg. Za tři pracovati, jísti (vydatně). Us. Brt. Žer- tem říkají: Kape se třech (m.: se střech i. e. prší-li). A odpovídá se: Ne se třech, ale se čtyrech (i. e. rohů střehy). Dch.