Tudy, tady
Tudy, tady. T., strsl. tądlu, tąd?, illa; příp. -ndu, -nd?. Mkl. B. 212. T., na Slov. tadě, adv. = zde, hier, da. Tady že má svůj byt. Gníd. — T. = tím místem, tou cestou, dadurch, hierdurch, herum. Šel tudy. Har. Tudy idúce. Rkk. Nemůžeme-li tudy, půjdem jinudy. Prov. D. Osedlal si koně a jel kudy tudy. Er. Sl. čít. 15. A předběh vstúpil jest na dřevo fíkové, aby uzřel ho, neb měl jest tudy jíti. (Luk. 19. 4. ). Hus II. 407. Šel tudy, měl dudy, ani nezapískal. D. Jestliže se dovím, že tu zůstává, ukáži mu tudy cestu ven, kudy se nenaděje. Žer. 348. — T. = tím způsobem, hiedurch, da- durch, durch dies Mittel, auf diese Art. On toho tady zasloužil. Troj. A tudy pokoj učiněn. Har. Po boji se smluvili a tudy pokoj učiněn. T. My máme se k němu vo- lati obyčejem dobrým a tudy získati krá- lovstvie nebeské; Kteříž jsúce vinni blíž- niemu jemu nedosti učinie, ale dadúce pe- nieze súdci chtie tudy prosti býti. Hus I. 472., II. 313. Odkúpil mi základu mého od Žáčka z Senice, tudy v Senici dvór. Póh. I. 195. A země by tudy služby a pohodlí zbavena býti musila. Žer. 343. Tudy na ty dudy (takového prostředku třeba užiti). Us. u Jižné. Vrů.