Tuk
Tuk, u, m., strsl. tukB, adeps, lit. taukai, pl. tukti, fett werden; prus. taukis. Mkl. L. 176., B. 20., 22. (Hý. ). T. od tu (v týti, vz y). T-ky = sloučeniny, jež alkaliemi v mastné kyseliny a ve glycerin se rozštěpují. Vz Šfk. 492. Das Fett, Schmerfett. T. = sádlo (tuk při obyč. teplotě mazavý) n. lůj (tuk při obyč. teplotě tuhý), máslo (obyč. z kra- vího mléka), z živočicha tučnosť, tlustosť, omastek, mastnota, špek; na mazání bot: špik; vnitřní sádlo: plsť, pístní sádlo; co se v mastnotě sedlo: kal, rosol. Šp. Tuk, adeps. Ž. wit. Deut. 14. T. (mastnota) pevný, hutný (lůj); tekutý (olej, trán), polotekutý (sádlo), těkavý, netěkavý, rybí, Nz., velrybí, tuleňový, jaterní, freskový, lososí. Kh. Cf. Prm. V. 2. T. mozkový, das Hirnfett. Šp. T. na válcová lůžka, das Walzenlagerfett; jasnočistý n. hnědočistý n. hnědý rybí tuk jaterní, hellblanker, braunblanker, brauner Leberthran. Šp. T. podkožný, panniculus adiposus, kožný, sebum; rybí t. žlutý, oleum aselli flavum, rybí tuk hnědý přismahlý, o. jecoris asseli fuscum, Thran aus gebratener Leber. Nz. lk. Rybím tukem něco napustiti. Šp. Odjímáním vláhy a tuku země. BR. II. 13. b. Boty tukem namazati. Dch. Tuk na mazání řemenů. Us. Přísné zákony mu přešly v tuk a krev (navykl jim). Třebz. Odměšo- vání tuku, die Talgsekretion. Nz lk. Tuk žlukne = na vzduchu řidne a částečně se rozkládá ve glycerin a volnou kyselinu mastnou, která, je-li těkavá, odpornou vůni žluklých tuků způsobuje. Tukové se pře- škvařují n. s roztokem sody mírně zahří- vají, aby se napravily. Vz více v Šfk. 493. Tukem zarostl. Us. T. na se bráti (tloust- nouti), V.; na t. vychovati; t. střev a břicha. D. T. se ssedá. D. Kočku k tuku postaviti. Prov. — T, v kosti: čísek, čís, mozk, špik, střen, morek, das Mark. Prm. V. 2., Ros, Krok. — T. rostlinný hl. v semenech a plodech = míza, šťáva, smáha, Saft, m. Z tuku obilí jestiť utěšení. V. T. palmový, Kh., olejný. V. — Lék. kn., Ras. T. jest vyvařená n. vodou vymočená šťáva (polívka): t. ječný. Sal. 45. 30. Tukem žitným, adipe frumenti. Ž. wit. 147. 14. Vz Míza, S. N., Rst. 34., Kk. 11. Kaučukový t. na kůže. Dch.