TumanTuman, u, m. =
otupělosť, die Dumpf- heit. Předsudkové a zdání ode mládí vsaté mysl člověka mhlou a t-nem obkličují, jichž jemu přetěžko zbýti přichází; Duch tvůj jesti posud neohrožný, však se octnul ve zlém tumanu. Sš. Sk. 40., Bs
. 172
. (Hý
. ).