Tuřice
Tuřice, e, f., vz Tur. — T. = druh trávy. L. T. písková, carex arenaria, třeslicová, c. brizoides. Vz Schd. II. 267. T. dvoudomá, c. dioica. blechovitá, c. pulicaris; prostřední, c. disticha; roučí, c. Schreiben; trstnatá, c. caespitosa; končitá, c. acuta; srstnatá, c. hirta. Rstp. 1694., Kk. 115. — T. = tuří kůže, die Auerochsenhaut. Šp. — T., turice, na Slov. = letnice, svatodušní svátky, das Pfingstfest. D., Ps. sl. T. slula starým Slo- vanům slavnosť jara, zasvěcená původně Radegastovi, jehož znak, obraz tura nebo býka, při té slavnosti veřejně se nosil. S. N. XI. 244. T. = slavnosť vyobrazující plod- nosť přírody na Slov. Bdl. Na Ťuřice de- sátek odváděti. Vz Kračouny. (V hora. ). Am. — T, dle Budějovice, ves v Čech. Vz S. N.