Tuze (lokal od tuhý, cf
Tuze (lokal od tuhý, cf. blahý — blaze, drahý — draze. Bs. ), kompar. toužeji, touže, touš. T. = z tuha, pecně, tvrdě, trvale, fest, knapp, stark, genau. V. Vložte ty příklady t. v mysli vaše; on na svém úmyslu, smyslu tuze stojí; t. v hromadu ssaditi. V. T. truhlu zamknouti. Jrs. Abychom nižádného túže ani slaběji nezavázali a smlúvu tu snad v jiný rozum neuvedli. Arch. II. 34. Tuze o purkrecht ho napomínali. NB. Tč. 168. Velmi t. se potýkali. Bl. A já tobě neotevřu, ješče sobě túžej zavřu. Sš. Ps. 16. Po té odpovědi tak t. střelba šla; Minulým sne- šením t. se zastírali. Skl. I. 113., 267. Ruč- nice t. nabitá. Ros. Smlouvy t. stvrditi; pokoj (mír) t. držeti. Jel. T. na koni seděti. Biancof. Touže se spojili. Hlas. Uzel t. za- vázaný. Us. Město touž obklíčiti. Zlob. — T. — velmi, silně, příliš, stark, sehr, zu sehr, heftig, derb, überaus. V ob. mluvě: tuze. Šb., Kts. Tuze u positivu rovná se často komparativu n. superlativu. Vz Superlativ. Proč stružinko v struze stojíš, snad se tuze sucha bojíš? Já se sucha nic nebojím, kde sem zrostla, tady stojím; Podvedl děvčátka t. hezké a to dcerušky myslivecké. Sš. Ps. 322., 523. (Tč. ). Tato kniha je tuze drahá (= příliš, velmi drahá). T. na někoho jíti. Ros. T. na někoho žalovati. Br., Čr. Těsto t. kyne. D. Velmi t. Har. II. 112. Tak se bláznu zdálo: Dnes tuze moc a zítra tuze málo; Je toho t. mnoho; Tuze se nekloň, ať se nepřeklopíš; Dnes t. kázáno, zítra ne- vázáno; Hodiny t. pospíchají. Dch. T. stra- katý. Seděl t. daleko. D. T. veliký, malý. Hrozí t., málo může. Prov. D. T. hleděti, V., volati. Kom. Na vysvědčeních ústavů ku vzdělání učitelův a škol obecných mají známku. Pilnosť: tuze veliká. Tuze má ovšem význam velmi ale obyč. s vedlejším ponětím přílišnosti, tedy: Pilnosť t. veliká = příliš veliká. Zde tedy lépe: velmi veliká.