Tužiti
Tužiti, il, en, ení; tužívati = tuhým či- niti, steifen, steif, fest machen, stärken, be- stärken; se = siliti se, stärker werden, hef- tiger werden; stavěti se zmužile, strojiti se, saditi se, sápati se, naději si činiti, pochen, sich beherzt stellen, sich rüsten, sich halten. Jg., Kat. — co. Šetříce, aby hlasu netužili, ale radše pozemdleli. Bl. Paže tuž, vlasti služ (heslo sokolské). Láska k dílu tuží sílu. T. tvaroh, sýr = tlačiti, pressen. Na Mor. Brt., Zkl. — co čím: skobku kladivem (připevňovati), Sych., tělo prací. — koho k čemu. Vojáky své nabízením k udatnosti tužil. Vaněk. — se. Vítr, zima se zase tuží. Har., Zlob. Tuží se co zmrzlá košile v lázni (o nestálých skutkem, však chlubných slovy). Ros. Jednak se srdce tuží, jednak slabne. Kom. Jak se prve tužil, tak nyní oslábl. Prov. D. — se na koho. Ros. — se proti komu. Ros. — se s čím. Nechť se kdo chce jak s ním tuží. Lom. — se v čem: v chůzi, v pití. Us. — se kdy. Okolo dvou hodin na noc tužil se vítr. Har. I. 91.