Tvárnosť
Tvárnosť, tvářnosť. T., speciosum. Ž. kl. 64. 13. T. = zevnitřní způsoba. T-sti vrstev zemských a říší organických v nich ulože- ných : litoralni či paralické či přímořské, pelasgické či mořské limnické (bahenní). Cf. Stč Zem. 691., 700. T. krajinná, Stč., tělesa. ZČ. Bieše tvárnosť slávy boží jakžto oheň hořúcí, ignis ardens. Ev. ol. 109. — T. = způsob, jakosť. Účinky rozličné, ale podobné tvárností. Kar. 124.