Tvrditi
Tvrditi, tvrď, -dě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, dění); tvrdívati. T. = tvrdým činiti, härten, hart machen; pevniti, befe- stigen, fest machen; jistiti, za pravdu udá- vati, bejahen, behaupten; platnějším, jistěj- ším činiti, bestätigen, bekräftigen, befestigen, j bestärken, giltig machen, erhärten. Jg. — abs. I kolik jich bylo, jaká jména měli t. smějí. BR. II. 9. a. To, tvrdím (= myslím), jinak se má. Ve vých. Čech. Olv. — co, koho. Oheň tvrdí hlínu. D. T. síť, tenata = spravovati. Us. On to tvrdí (za pravdu vy- dává). Marek. Něco důvodně t. Sych. Lásku tvrdí svornosť. Ros. T. biskupy, poručníky, V., obruč (u bednáře) = pacholetem n. klu- bem pevně k deskám přirážeti; vazbu (spra- viti). Šp. Neroďte tvirditi svá sirdczie. Ž. wit. 30. 25. T. kovy (kaliti), härten. Šp. Něco t., behaupten. Nz. Basa tvrdí muziku. Us. Dch., Všk. Kdo něco tvrdí, ještě ne- dokázal. Shakesp. T. papeže. Let. 123. Něčí řeč t. Čr. Nebesa tvrdieše svrchu. BO. Po- žehnanie otcovo tvrdí domy synóv; Tvrdie nejisté věci; A dále tvrdě jich rozum die Kristus: Že tak psáno jest; Rozum (dává Bóh) proto, aby ukázal, co jest lepšie a kterak zlé člověka obtěžuje a dobré tvrdí. Hus I. 147., 256., II. 150., 425. (Tč. ). — co kde. A tak se válka tvrdila mezi nimi velmi ukrutně. Let. 37. Tu ihned lidi na tom tvrďte, ať nesvolují. Arch. II. 165. Kněží po kostelích tvrdí lidi a rozpakují, aby nikoli nedali se v žádné smlouvy. Bart. — co jak. Ten pořádem to tvrdil, a ne- bylo to pravda. Us. Šd. Nebo, vece dále apoštol a záporem předešlý klad tvrdí, Ale ještě zřetelněji a bez obrazu holými slovy tvrdí to Petr. Sš. II. 69., Sk. 47. (Hý. ). — co za co: za pravdu, V., za věru. Chč. 375. — co, se čím: přísahou, V., důvody. A pak jiní to tvrdie písem svých nálezem, ale v božiem písmě nemohu toho naleznúti. Hus I. 261. Tím se láska tvrdí. Har. Železo, ocel kalením, hasením, Vys., stěny hřeby (hře- bami), Kom., kladnici klíny, Vys., smlouvy knihami, pečetí; trh se tvrdí dobrovolným snesením prodavače a kupce o summu tr- hovou; Kšaft smrtí kšaftujícího se tvrdí. Er. Viera, naděje i milosť pravá jím (pateřem) se tvrdí. Št. Tvrdiec tyto řeči dobrými diely. Hr. rk. 209. — co, koho kde, v čem: čep v hřídeli. Vys. Nebyl bych toho koně koupil, kdyby mě v něm soused nebyl tvrdil. Us. Dch. T. někoho ve zlosti. Smil v. 955. T. někoho v něčem. Bart. I. 36. — se komu (infinit). Tvrdí se mi (jest mi nepříjemno, krušno). Na Slov. Tvrdilo se mu tam jíti. Koll. Lidé hodnověrní mateř jeho hokyní býti tvrdili. Bart. — že. Páni t-li, že oni sami mají právo voliti. Pal. Dj. IV. 1. 23. Tvrdivosť, i, f., die Position (v log. ). Šm. Tvrdivý = tvrdicí, affirmativ, bejahend. Sedl., Nz. Tvrdka, y, f. T-ky = nepukavé, tvrdé, jednosemenné plody rostlin pyskatých a pi- plovitých a některých růžokvětých, die Hart- frucht. Vz S. N„ Rst. 149., 510., Čl. Kv. XXVIII., Kk 58. — T-ky = tvrdé nešto- vice, Varicella solida, dura, die Steinpocken. Jg.