Tvrdosť
Tvrdosť, i, f., opak: měkkosť, die Härte. V. T. = ona vlastnosť pevných těl, že činí jakýs odpor, chceme-li tvar jejich změniti. Vz S. N, T. nerostu jest odpor, jejž nerost klade tělesu do hmoty jeho vnikajícímu. T. kamene, dřeva. Us. Stupnice tvrdosti: 1) talek (mastek), 2) kamenná sůl n. sádra,
3) vápenec, 4) kazivec, 5) apatit, 6) živec,
7) křemen, 8) topas, 9) korund, 10) demant.
Vz Znak., Schd. II. 15., Bř. 57., KP. II. 9.,
III. 179. Nerosty 1. stupně lze rýpnouti
měkkým dřívkem, 2. st. nehtem, 3. st. krej-
carem, 4. st. hřebíkem, 5. st. sklem, 6. st.
pilníkem, 7. st. anglickým pilníkem. Š. a Ž.
Břicho nižádnú t. kosti v sobě nemá. Hus.
III. 83. — T. života, v životě, die Hart-
leibigkeit. Lk. Kosatec t. života obměkčuje
(na měkko vařený a přikládaný). — T. =
necitedlnosť, přísnosť, zatvrzelosť, die Härte,
Strenge, Hartherzigkeit, Uliempfindlichkeit.
Pro t. zimy. BR. II. 684. b. Můžeš-li kterak
tu t. úmysla svého změniti? Pal. V. 1. 415.
On nemá tu žádné t-sti dělati, ještě by od-
tud mohli škoditi, anebo válku vésti. Půh.
1. 207. O kterak mnozí jsú, jenž t. židovskú
hyzdie, že sú p. Krista neposlúchali kázánie;
A on jako u vieře pochybující a jim nevě-
řící ukazuje svou t. nechce věřiti. Hus. II.
124., 164. (Tč. ) — T. = pevnosť, die Festig-
keit. Veliká je t. tvé viery. Hr. rk. 129. — T. = platnosť. Vypověděl, ež ty listy věčně ižádné moci ani tvrdosti nemají jmieti, než umrly býti. Arch. II. 323. On v spravování tvrdosti užívá. V. — T. živobytí, harte Lebensart. — T. zimy (krutosť), die Rauhig- keit. Háj. — T. = obloha nebeská. Kat. 1378. Neže slunce pokroči na tvrdosti nebes (na obloze). Rkk. 20. Diela rukú jeho zvěstuje t. Ž. wit. 18. 2.