1. Ty1.
Ty, 2. tebe,
ne: tě (tvůj m. tebe kdy ? vz Já), 3
. tobě, ti (zastr
. tebe; ale posud žije v již. Čech
. Kts
. ), 4. tě, tebe (
te
be jest vlastně genit. ), 6
. tobě (tebě, vz dat., v již- ních Čech. ), instr. tebou (m
. strčes. tobú, o se seslabilo v
e); dual zastr. nominat. a akkus. (va, vč), gt., lok. vajú, dat
. a instr. vama; pl. 1. vy (pod Krkonš. slyšeti od
sta- rých lidí nomin. pl. ve m
. vy. Kb. ), 2. vás, 3
. vám (ve 14
. stol
. také vem), 4. vás (dříve vy), 6. vás, 7
. vámi. Na Zlínsku má gt. i akkus. ťa i po předložce
do (do ťa), po předložkách ostatních gt. tebe, akkus. obyč. ťa: za ťa, pro ťa. Brt. v Mtc
. 1878. 17. Na Slov. gt. a akk. sg. teba a ťa, dat. tebe, instr. pl. vami. Ht. Sr
. ml. 232. Skloňování strčes
. vz Kt
. 46
. Kdy se užívá širších forem (tobě, tebe), o tom vz Já
. Místo ti klade se také
ť: Jakť (jak ti) se kdy vidí. Br. Jestližeť (jestliže ti) za dobré, učiň to. Vz Ť. Kdy se
ty vynechává a kdy klade? vz Já, Zájmeno. Ty, lit. tu, lat. tu, doric.
t´v, att.
<>v, goth. thu, prus. tou, tu, nněm. du, skr
. tvam
. Schl
., Mkl. L. 162
. Jest rozum- nější nežli ty. D. Ty lve, ty vraže, ty pse! Us. V tie jsú úfali; Ludie pod tie padnú; Před tebú; Když sě hněváše na vy. Ž
. wit. 21. 6., 44. 6., 9. 20., 123. 3. Novinku ti sděliti mám, novinku radostnú pro tebia, že možu jíť, synečku
, za tebia. Slov. Čes. mor. ps
. 85. Parom ti do duše!; Zmok ťa vzal! Pokorný z Hor
. 196. A já všecko, čo mám, oddám tebe (tobě); Zlý člověk o tebe (tobě) zlú povesť rozchýrí (rozhlásí)
. Na Slov
. Tč
. A čo teba do neho. Slov. Dbš. 56
. Co je mi po tobě,
lépe: do tebe. Km. Cf. před- cházející větu. Já tě dám
(šp. m.: ti)! Us. Dk. Tys děvucho, tys je hříšna; Už nic něchcu od cjebe (tebe), už jich živí Bůh z nebe; Ptam se cjebe (tebe), ženo ma, byl-li tu chudši ež (než) ja?; A my dítě rozmilý, mám ti (=
tě) vopustiti ?; Jak pak nemám zdychati, mám ti (tě) Turkům dáti; Vyšla ti ta panna krásná, komendanty při- vítala; Vyletěl tě sokol hore pod oblaky a měl un (on) peřičko nade všecky pfaky; A dež (když) já k vám přendo, te (ty) mně nevutevřeš; Tebe mně nepřijó, sami be ti (tě) rádi; Já ho (statku) mám maličko, te (ty) ho nemáš toli; Počké, synečku, já na ti (tě) povím, žes nám polámal pěkné roz- marýn; Nevěřila bych tě (ti), doby ses mně krájel, šak si včera večír jinó vypro- vázel; Já nakópím drahé masti, dám nožence (noze) vod bolesti, vona sa tě (ti) zahojí, dáli pán Bůh, v neděli; Něměj mně za zle, žech (že jsem) cě probudzil, abych jen jedno slovečko s tebum přeřundzil (pro- mluvil); Žádnému jsem růže nedávaua, ani tebja (tobě) můj šohajku nedám; Budzěli, dzěvucho, budzěli dosé tebě (tobě)?; Ale mně nic není od tebja milejší; Nechcu ti (tě), panenko, nechcu ti, jsó lidi na světě, znajó ti; O te (ty) pane, pane náš, brzole nás zavoláš?; Co tě (ti) mám udělat? mám-li ti utopit?; Ranili mne zlí lidi, že mně tebja nepřili; Te mosíš bét, má panenko, předci žena má; Za jiného nepůjdem, tebja lúbit budem, a na tebja duše má jak živ nezabudem
. Sš. P. 3
., 9
., 91., 124., 174., 186., 215., 256., 303., 307.
, 313
., 353., 378., 389., 540.
, 559., 580., 606., 634., 793
. (Tč. ). Do teje = do tebe. Na Ostrav. Tč. Co my- slíš, že jsi ty nevím co? Us. Šd. Věrně Janúšku, drahý tě byl Kristus poklad po- ručil; U příkladě chce král, aby ty pobil lid, a tak má vóli v sobě k pobití. Hus. I. 151., 325. Ty si taký ako já, oba kašu a chlieb jedáváme. Mt. S. Tudy ty, jáz tudy. Rkk. Tobě k dobrému. D. Co jest tobě do toho. Us
. Já ti dám. Kdybych byl tebou
. D
. Ty co připovíš, nic tomu za dosť ne- učiníš. D
. Cos ty zpříčil, to ten zhmoždil. V. Já o slivách a ty o blumách. Já o Havlu a ty o Pavlu. Ty své slovo držíš jako pes půst (D. ) Ty každého
drbeš a tebe všichni. Tobě z úst a nám mimo uši šust. Kdo tě nezná, koupil by tě a kdo zná, darmo by tě nevzal. Kdo o kom před tebou, jistě o tobě u jiných za tebou. Pk. Co tě ne- pálí, nehas. Koll. Vypadneť ti šíp z ořecha, když na tebe nenadále přijde. (D. ). Vůči s tebou dobře a krom očí štípe co had. (D. ). — S
li, s, ť. Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má? Br., V.
Tys =
ty jsi. Tys moudrý. A těť mám za blázna udělaného, že... Troj.