1. Tyč, tyče
1. Tyč, tyče, e, tyčice, e, tyčka, ty- čina, tyčička, tyčinka, y, f. V. T. od tBk. Mkl. B. 58. Die Stange, der Stecken, mthm. der Absteckstab. Nz. Na Slov. týka. T. chmelová, chmelná, Um. les., vinná, D.; plot z tyčí. Kom. Tyčka, tyč = hůl, bidlo, žerď, žerdina, žrdka, ostřev, drouh; k tahání piva: pachole; nad kamny: bidlo; u vozu: oj, oje; k držení sáhového dříví: vaznice, laterník; k držení voru: špárník, šreka; na uzení masa: uzenice; u kosy: bidelec. Šp. T. plotová = plotovka, die Stakette. Bc. T. hromosvodná, die Blitzableitersstange, Dch., skleněná, Glasstange, pryskyřicová, pryžcová, Ck., spojovací, die Verbindungs- stange. Šp. Mája — vysoká tyč, otesaný strom, na jehožto vrchol chvojina se při- pevní, aby tyč stromu se podobala; okolo ní chasa tancuje. Sš. P. 716. Stojí tyčička prostřed dvorečka, na tej tyčijce chmelíček obrůstá. Sš. P. 750. (Tč. ). Stojí tyčka pro- střed dvoře, na tej tyjce chmélí roste. Sš. P. 749. Cín v tyčinách, Stangenzinn; cu- krové tyčiny, Stangenzucker. Dch. Tyčinka obratová, das Wendungsstäbchen. Nz. lk. Tyčka vlaječná, Flaggenstange, praporní, Fahnenstange. Dch. T-ky na vinicích, vz o nich v Čk. 250. Hromada tyček na vinici (na chmelnici): kozlík. T. vodicí, ojnice, tě- hlice, těhlík; t. trkadla, die Poussoirstange. Šp. Vz Tyčka. T. při tělocviku. Cvičíce se tyčí pohyby, výdrže, poskoky, obraty a změny postojů rozeznáváme. Tyč leží čelně, bočně, kolmě; rovně, šikmě; čelně a strmě na pravo n. na levo; t. je strmá, svislá; tyč nad-, pod-, dvojchmatem vzíti; t. po boky, po prsa, po krk, nad hlavu držeti (jednoruč, obouruč). T. ku skoku, šplhací. KP. I. 449., 508. T. šermovní. Vz Tělocvik, Šplhání, Tš. na str. 106. — T. k měření, měřická = míra 10 stop, die Mess- stange, Messruthe, der Messstab. V. — Vz Tyčka.