1. Tyčka
1. Tyčka, y, f. Vz Tyč. V již. Cechách tejčka. Kts. T. viničná, V., ve plotě, D., k měření. Sedl. T. s víškem atd. (výstražné znamení, že se někde nesmí pásti, tráva žati, choditi, jezditi atd. ). Us. Šd. Vinař révy tyčkami stanoví. Kom. — T. = malý, suchý stromek košatý bez vršku, jejž ptáčník 227 s sebou nosí a do pole staví. Na haluzkách
přiříznutých nastrčeny jsou trúbelky cheb-
zové a v nich vějice. Na Zlínsku. Brt. — T. = dlouhý člověk, baumlanger Mensch. D.