Týtýž
Týtýž (zastar. tátáž, tétéž) = týž, der- selbe; obyč. tentýž. T., jen druhá částka se skloňuje. Týtýmž způsobem. Kom. Lab. 27. 6. Týtýž (gajdoš) ho i do bahna zavádí. Sš. P. 719. — T., adv. = časem, často, někdy, opět a opět, bisweilen, oft, immer aufs neue, wiederholt. Jg. Lháři se t. mění v řečech svých. Br. Nad neumělostí svou týtýž vzdy- chal. Kom. Náramně naříkal a t. k Bohu se odvolával. Br.