TýžTýž,
táž,
též = tentýž (ten samý) z t + ji + ž, ta+ja+ž, to+je+ž, ebenderselbe. Slo- váci mají jen
tenže, ten jistý, ten samý. Ht.
Týž skloňuje se podlé
Nový, jen že se
ž n.
že přivěšuje: gt, téhož, též, téhož, dat. témuž, též, témuž atd., pl.
nom. tíž, též, táž, gt. týchž atd. Vz strany skloňování také i
tentýž. Bž. 154. Týž klade se jen tam, kde lid užívá:
te
n sa
mý; tedy často
chybně m.:
on, ten. Mladý muž hledá služby. Týž (m.:
on) zná dobře jazyk český a ně- mecký. Bs., Brt. S. 3. vyd
. 33
. Nazýváme tělo schopným kmitu, když téhož (m.: jeho) molekuly nárazem zevním přicházejí v ur- čité pohyby. Brt. Cf. Ten, On
. Šp. také: V tomž pořádku m.: v témž. Četl jsem tuž knihu
šp. m.: touž. Slov
týž a
tentýž se užívá, když se mluví o
jednostejnosti, to- tožnosti, identitě věcí a jich způsobův. Bůh jest vždy týž. Št. A totéž vyznal Vít. Svěd. Ten, který stvořil srdce jednoho každého
z nich, tentýž spatřuje všecky skutky jejich. Br. Jeden a tentýž duch to vše působí
. Br. Jednu a touž řeč mluviti; též smysliti; rovně též (na též) mysliti; v témž blátě vězíš; doma týmiž právy se řídili
. V
. V touž hodinu
. D
. Synové jeho též učinili. Flav. Jeden a týž úřad držel. V. Týmž způsobem. Us. A tomu jsem též v paměť uvedl. NB. Tč. Že týž den, jda za ním z téhož roku, přišel k zahradě... NB. Tč. 108. A téhož i Jiřík soukup žádá. NB. Tč. 136. Tehdy přišel týž muž. Br. Tys vždy tentýž. Týž se stal nález i k témuž listu, jakož svrchu psáno stojí; Byv u téhož pána jako já; Pohoní Jana Kosu týmž právě póhonem a o též peníze; Táž Elška týmž právě póho- nem k témuž listu a z týchž peněz pohoní Levu z Náchoda; Jsúci téhož otce dci a též mateře. Půh. I. 312., 360., II. 25
., 105., 130
. (Tč. )
. Vidúci rúcho krásné chce mieti též; Příklad dal sem vám, aby i vy též či- nili; Protož móž býti, že otec bude viece zavázán synu, než syn otci a zase též (um- gekehrt); Učí nás též učiniti
, když die..; Všichni z též země týmž obyčejem od Adama pošli jsme
, všichni týmž povětřím i týmž nebeským zpravením živi jsme, všichni k té- muž otci nebeskému túž psotú poražení voláme; A ty žáku, uč se pro též; Též diem o dobrých farářích; A nám dal pří- klad, abychom též učinili; Aby ukázal, že všecko též tělo jest; Vzal-li co, aby vrátil též aneb tolikéž; Neb též by chtěl mieti od svých dětí, by je měl; Též jest i o na- ději; Nenieť to divná věc, že jedna a táž věc někdy mnohými jmény se jmenuje. Hus I. 124., 139., 152., 315
., 317., 448
., II. 67., 89., 156
., 288., 373.
, 421.
, III. 47. (Tč. )
. Opět též činí. BO. Pro toho
, jenž česť rozdává, téhož se zase dostává. Prov. D
. Cf.
Ten samý, Tentýž. —
Poznam. V témž smyslu užívá se i jmen:
jeden, jedna, jedno; jedno- stejný. Jedno jsme ty a já. Br. Duše vždy jednostejné podstaty jest. Mudr. Mně jest vše jedno. V. (Zk
. ). —
Týž i týž = týtýž. Týž i týž (opět a opět) navracujíce se. Br. Avšak týž i týž ji (slávu) divy a zázraky zjevovati ráčil. Br. II. 668. b.