-ú
-ú koncovka 1. gt. a lok. dualu u, chlap a dub', vz Gb. H. ml. III. 1. 45.; 2. gt. a lok dualu u, oráč a meč', vz ib. 103., -iú, -í; 3 gt. a lok. dualu u, město': městú, ib. 136., 138.; 4. gt. a lok. dualu u, moře': mořú, vz ib. 156., -iú, -í; 5. lok. sg. u, znamení' mění se v -iu a -í: na skončenú; ve vých. nář. se místy udrželo: v zelú; na Hané změněno v -o, na Kelecku v -ow, v stjick. v -tím, ib. 163., 164.; 6. dat. sg. u, znamení': ku po- slúchaňú; ve vých. nář. jest -ú dílem za- chováno: zelú (Brt. D. I. 19. zlín. ), vz ib. 165., -í; 7. gt. a lok. dualu u, znamení' (bývá přehlasováno v -i), vz ib. 168., -iú, -í; 8. instr. sg., u, ryba'. nad řiekú; v nářečích mění se místy v -ó: rebó (han. ); jinde se tam krátí v -u: za stodolu (val, Brt. D. L 59. ): jinde změněno v -um, -úm: s kozúm, vz ib. 176., -au, -ou; 9. gt. a lok. dualu u, ryba'; rukú, na rukú, vz ib. 177., -au, -ou, -ouch: 10. instr. sg. u, vládyka': vladykú, vz ib. 197., -ou; 11. instr. sg. u, duše': nad zemú, Z. gloss. 101. 15.; ve vých. nář. dílem posud: dušú (val., zlin. ), vz ib. 209., -í; 12. gt. a lok. dualu u, duše': dušú, volú, vz ib. 209., -iu, -í; 13. instr. sg. u, panoše', vz ib. 229., -iu, -í; 14. gt. a lok. dualu tamtéž, ib. 230.; 15. akk. a instr. sg u, paní': paňú (gt. a lok. dual. ); slez. paňu, vz ib. 239., iú, -í (nč. -í, dial. -i): 16. instr. sg u, kosť: kosťú, vz ib. 342., 345., -í, -um, -úm; 17. gt. a lok. dualu a, hosť a kosť´, vz ib. 342., 345, -iú, -í.