Ubezpečiti
Ubezpečiti, il, en, ení; ubezpečovati = bezpečným činiti, ujistiti slovy, písmem, ru- kojměmi, versichern mit Worten, brieflich durch Bürgen; v bezpečnost uvésti, z nebez- pečenství vyvésti, sicher stellen, in Sicher- heit stellen, sichern; se = péče pozbyti, přesvědčiti-se, sich versichern, sich sicher glauben, sich überzeugen, sich verlassen, sich Versicherung verschaffen. Jg. — koho, co. Ubezpečíte spasení jejich jakož i svoje. Sš. J. 75. Ubezpečil jej, mé, že naň nemám žádné péče. Půh. II. 23., 204. U. statek, ji- stinu. D. U. se. Br. II. 112. — koho, se čím. U. někoho slovem, Br., přátelstvím, Kram., hrdlem (že se mu nic nestane). Háj. 84. U. se čím. Ros. A nyní jest ubezpečen svým vstáním z mrtvých. Sš. Sk. 27., 124. — se čeho čím. Toho se naším jménem móžeš u. Arch. I. 26., J. tr. — komu koho čeho. Aby sobě zejtřejšíbo dne u. mohl. Smrž. Ztratí právo, že ho nerodil ubezpe- čiti života, že jej othrozil ot práva. Kn. rož. 245. Ubezpečil nás své milosti. Brt. S. 43. (3. vyd. ). — koho, se o čem. Ubezpečen jsem o tom (nov. ). D. O něčí pochvale se u. D. — se nač, na koho, oč (spoléhati). Bart. II. 25. Pakli na ně v Čem se ubez- pečíš a spolehneš. Ubezpečíme se na štěstí. Mudr. A že mi to věděti dáš, mám li se na to u. Arch. II. 29. Na ty noviny můžete se u. Arch. V. 327. Raduji se, že ve všem mohu na vás se u. BR. II. 606. Král napřed i všecka země naň sou se u-li. Pal. V. 1. 376. Já jsem se na to ubezpečil, co mi fojt řekl. NB. Tč. 52. Já sě na to ubezpečil i své chudé lidi; Já jsem sě na tu řeč i na ten slib u-čil o to zboží. Půh. I. 167., II. 563. (Tč. ). — se, koho v čem. J. tr. U. se v něčem na koho. Br. V tom mě ubezpečil a zmeškal. Půh. II. 601. I móžem se dobře v tom u., žeť se v ničemž nepředá. Arch. II. 18. — se, koho na čem. U. se na do- brém. Bart. IV. 37. — koho k čemu. A při- jevše zase do Čech pravili sú, že král sám nemóž jich u. k slyšení. Let. 81., Dač. I. 21. — koho čemu. Když se učil tomu glejtu a jeho slibu uvěřil. Půh. II. 49. — co čím kdy. Při tom je (Galaty) ubezpe- čovali tím, že... Sš. II. 55. — Br. — se čeho (n. čím, kontrolovati). J. tr.