Ubuditi
Ubuditi, il, zen, ení; na Slov. -děn, ění = zbuditi, erwecken. — koho. D, Leg. Ubu- dichu jeho. ZN. Ktož vida zahynutie bratra ve snu hřiecha, neubudí-li ho, shřešie; Plís- kání nestatečné ubudí spanlivé a často pro- spěje z nějaké příčiny; Přistúpili sú k němu učedlníci jeho a ubudili sú ho. Hus I. 145. 232., II. 48. — koho z čeho: ze sna. Bj. Přís- nosť ubuzuje člověka z duchovního spánku. Sš. L. 51. — co kde. Aby jeho důvěru v něm ubudili; Aby touhu a snahu po něm u nich tím značněji ubudil. Sš. Sk. 36., 159. (Hý. ). — co jak. Ješto pohybem od Šimona způsobe- ným vnímavosť pro nové idey a dychtivosť po nich mocně ubuzena byla. Sš. Sk. 97. — koho k čemu. Kteří lidstvo ve hříších a nepravostech zamřelé k životu ubuzovali. Sš. J. 90. (Hý. ). U. jej chtiece k boji. BO. — koho čím: zpíváním, voláním. Mus.