-ač, -áč
-ač, -áč: dokonavač, Hus I. 186., do- mněvač, III. 196, odstrkač III., 196., pře- byvač I. 38., zpěvač I. 314. (Mus. 1898. 242). Sr. List. fil. 1899. 256. Sam. Smetana v Phľd. 1897. 264 navrhuje: Zo slovies tvo- rené a osobu označujúce podstatné jmená mají ač: udavač, pomahač atd.; vylučujú sa len jednoslabičné: žráč, dráč, spáč, tkáč atd. a z dvojslabičných: oráč. — -áč mají neživotné a hlavně od substantiv odvozené slová: pekáč, rob — roháč, plech — plecháč, kov — kováč, kolo — koláč atd. Sr. Lor. 36.