Účastnosť
Účastnosť, i, f. = účastenství, die Theil- haftigkeit, der Antheil. D., Ros., Br. Ú-stí ně- koho obdařiti. Br. V ú. ho přijal. Pís. br. U. něčeho. Aqu., Sych. Od ú-sti někoho odstrčiti. Kram. Aby dal ú. sebe i stvoření učinil jest (Bůh) vše. Z jednoho kalicha beřeme ú. ZN. Ú. v něčem. J. tr. Komuž on toho dědictví ú. dal; U Boha mír ob- jednati, národům jej v ú. dáti. BR. II. 307. a., 53. Duostojenstvie nelúčí ani zamietá od rovné u-sti v milosti boží; Kletba s níž okolo jdú kněžie, jest ohlášenie člověka v lidu, že jest ú-sti posvátných věcí od- lúčen a z obce vyvržen. Hus I. 317., III. 225.