ÚčinekÚčinek, nku, m. =
činění, das Thun. Za nesnadné
k ú-ku něco pokládati. Vš. —
Ú. =
skutek, die That
, Handlung. Neb mnoho je nepravostí, na kterých se netoliko ú. skutečně dokonaný (= zločin) popravuje, ale také sám úmysl se mstí a káže. Vš. 134
. Zlý ú. (zločinstvo); lítosť z ú-ku; zlý účinek se trestá. V. Slavný ú. Reš. Bůh vůli za ú. přijímá. Kram. V ú. se vtěliti, sich zur wirklichen That verkörpern
. Dch. Odpovídatel má na sobě prve zlú pověsť zlého ú-ku. NB. Tč. A tak v ú-ku zlém po- dezřien jest; Nežaluje pro nepřízeň ani pro žádnú jinú příčinu, než toliko pro vinu to- hoto ú-ku; Pro takový ú
. hodni jsú obža- lovaní, aby byli hlavy odpravení; Tím ú-kem že vinni nejsú; Oni toho ú-ku vinni nejsú; Blažek tejto žalobě odpíraje k ú-ku sě ne- zná. NB. Tč
., 76
., 81., 102
., 105
., 112
. I při- vedl s sebú na ten ú. dva tovařiše. Pč. 18. Jestliže který obyvatel pro některý ú
. zboží a statku svého odběžel; Jsú škody rozličné
, jedny z ů-ku
, druhé z příjmu
. Arch
. II. 401., 492. (Šd. ). Prve než se z ú-ku svého vyznal. V. Jeho ú-kem stvořeni jsme. ZN. Po ú-ku želeti
. BO. Tak že váš ú
. zlý bude všem zjeven. Pass. 42
. (Hý. ). Mnoho řeči, účinku nic. Na Slov. Kdo kvapně orteluje (odsuzuje), obyčejně po ú-ku lituje. Prov., D.. Pr. Bez rady nečiň a po účinku ne- pykneš. Ros. Po účinku těžká (zlá) rada. Prov. —
Ú. =
působení, die Wirkung, der Effekt, Einfluss, Erfolg.
Ú =
to, co se ně- čím způsobilo n. čeho se něčím dosáhlo. Blř. Z nich pocházející ú-ky. V. Ú.
působiti (na něco, v něco); slunce působí ú
. na zemi. D. Úřad potupu sobě od lidí všetečných učiněnou podlé velikosti účinku a potupy právu dokázané ztrestati může. Kol. 8. Aby naše práva v posměch nebyla a hodného nebyla zbavena účinku. CJB. 283
. Právní ú
. Bůh činí skrze kohož co kdy ráčí, ale ten ú
. více jen skrze Bůh než zkrze toho, ježto činí. Hš
. exc. Ú-ky hvězd. Kom. Ko- řínek mnohé byliny hojitelný ú. mívá. Sych. Každý ú. k své příčině se nese. Hlas. Věc neminula se s ú-kem; Mělo to nejlepší ú.; Ú-ku dojíti; Ú. selhal; Světelný ú., Licht- effekt, m. Us
. Dch
. Ú. cezení, der Filtrations- effekt. Pta
. Ú. třísla, die W
. der Lohe; ú. trubiček vlasových, Haarröhrchenwirkung; ú. louhu, Aescherwirkung. Šp. Za ništ méno bez ú-ku. Na Slov. Tč. Ú. potomný, pozdní, následující, die Nachwirkung, styčný, die Kontaktwirkung. Nz. lk. Toto napomenutí neminulo se s ú-kem
. Ddk. II
. 119. Dobrá chuť za ú
. stojí
. Jg. Již pak moci té do- kazuje z ú-ků blahodějních; Ú. toho po- slaní ducha v srdce naše vytýká apoštol slovy...: Řeč svou tak nastrojil, aby se ú-kem neminula; Mravné ú-ky. Sš. I. 166., II. 45., 50., 128. (Hý
. ). Ú
. míti; hleděti, prohlédati při něčem k ú-ku; sháněti se, bažiti
, slíditi, pachtiti se po ú-ku; věc ve- likých, rozsáhlých ú-kův. Nz
. Vyslané napřed dary neminuly se s dobrým účinkem; Od- hodlán jsa velikými ú-ky získati sobě slávu; Přičísti zlý tento ú
. na vrub nemoci moz- kové
, od kteréž král také zemřel; Slova tato nemohla zůstati bez účinku. Ddk. II. 366., 411
., 439., III.
151. (Tč. ). —
Ú.
ruk lidských =
dílo, das Werk. A mne, svůj účinek tak bídně trápíš. Br
. Prospěšen byl ú. jich rukou. BO. Ú. chválí mistra. Vz Rada.