Účinkovati
Účinkovati, wirken. D. Ú. od účinek, dle Jg. lépe: působiti a podobná; ale toto slovo jest usem dosti zaručeno. Lék účinkuje. Hrozil žalobou a to účinkovalo. Gb. — nač. Kde pouze dynamické síly na sebe účin- kují, zůstává silnější povždy vítězem. Ddk. IV., 330.