Učísti
Učísti, učtu, četl, čten, ení; účítati = čtením odbyti, weglesen; vložiti co na koho, strčiti co na koho, Jemanden was auftragen, bestimmen, zumuthen: počítati, rechnen, be-, abrechnen; se = jedno proti druhému sra- ziti a pořádně všechno počísti, sich be-, ab- rechnen, Abrechnung halfen, Rechnung ab- schliessen, sich mit Jem. ausgleichen. Jg. A tak se těch úroků, nákladův a škod ně- která summa sejde; co toho jest, to se nyní věděti nemůže, leč se učtou. Pal. V. 2. 340. — co. Hodný kus té knihy jsme učtli. Jak náleží jsem to učetl (počítal). Ros. — co na koho = naň vložiti. Br. Křivé věci na někoho u. Us. — se před kým. Věřitel a dlužník prvé před soudem u. se mají. — 229 se s kým oč, Rechnung u. Gegenrechnung pflegen. Nz., J. tr. List vyznávací, že Čeněk postřihač učetl se s nimi o těch 170 zl., za něž dvuor koupil. Arch. II. 477. Mikuláše svobodna činí s ním se učetše. Arch. II. 456. Aby se s nimi (kteří dluhy za císařem mají) komora česká učtla. V.