Uděliti
Uděliti, uděl, -le (íc), il, en, ení; udíleti, 3. os. -lejí, el, en, ení; udělovati = částku dáti, účastna učiniti, er-, zu-, mittheilen; dáti, propůjčiti, theilhaftig machen, beschei- den. — komu odkud, z čeho: chudému ze svého. Ros. Nuzným almužen u. Kom. Někomu ze svého statku u. V. Kdo rád z svého udělí, toho pán Bůh nadělí. Vz Štědrosť. Č. Prov. Budeš-li mieti málo, z toho rád udielej. Št. N. 58. Z vlastního jmění, Vn., z oleje u. Kom. Nechtěla by těm sirotkům z toho nic neuděliti. NB. Tč. 206. — komu čeho (netáhne-li se činnosť k celku, gt. partit. ): almužen, chvály, rady, V., potěšení, darů, Kom., pomoci, úřadů, pokoje, D., hojemství, Ros., oleje. Br. U. někomu něčeho od sebe (nenuceně). Vš. Spravedlnosť jest ustavičná a neměnící se vůle, která jednomu každému uděluje toho práva, jakéž mu náleží. Kol. 1. Lačnému chleba udílel. BR. II. 29. (209). b. Želání ta udělují blahodaru v nich pronešeného. Sš II. 7. Také-li nám té koledy udělíš? Sš. P. 738. Takové síly nám udílej, abychom tvou svatou vůli konali. BR. II. 27. b. Senat konsulovi neobmezené moci udělil, šp. m.: neobmezenou moc (celek). Brt. — co komu. Čož mu zde udělil. Br. Částku milosti du- chovní někomu u. Br. Tak že všecko, což míti mohl, uděloval bratřím. Ben. V. Co kdo nemá, to jinému u. nemóže. Na Slov. Tč. Uděl mi. BO. Zbavil ho léna jeho a udělil je jistému hraběti Adalbertovi. Ddk. II. 162. — komu co, čeho jak, proč. Z mála málo chudému uděluj s vděčností. Us. Tč. Bůh milostí svojich také jistou mě- rou mimo církev křesťanskou uděluje; Bůh panování zemského uděluje nábožným a hříš- níkům podlé libosti své; Apoštolé křestu skrze jiné podřadné pomocníky svoje udě- lovali; Příčina, za kterou Bůh dotčených nížeji dobrodiní nám uděluje; Křest ve jméno nejsvětější trojice udělovaný; Poně- vadž jedním tytýž darováním se rozliční da- rové lidem udělují; Jímž (zázrakem) zdraví nohou chromci udělil; Že Bůh darů svých uděluje podlé všemoudré rady své Sš. I. 38., 129, 165.; II. 94.; Sk. 29, 30, 37, 253. (Hý. ). Svátosti mnohým neplatně jsou udělovány. Ddk II. 348. Proto udílí Frid- rich velekřesťanskému králi všecko říšské území za Labem; Udělil mu čekanství na všecky své rodové země; Vipertu udělil císař v jakousi náhradu hrad Ekartsberk. Ddk. V. 65, III. 22, II. 432. Udělil Čechy Oldřichovi v léno. Ddk. II. 375. Papež žá- dané povolení u-lil velmi laskavým listem. Ddk. III. 168. (Tč. ). Nuzným pokrmů podlé možnosti udělujte. BR. II. 209. a. Protož klnú mně, že toho chleba skrze mě Buoh lidu udielé. Hus I. 329. — se komu. Po- vinnosť na sobě má všechněm národům a všem lidem se udělovati. Sš. I. 25. — co, čeho kdy. Hned po smrti Vratislavově jeden z těchto krajů vdově jeho byl udělen. Ddk. II. 343. Dar ten uděloval se jen druhdy p