UdeřitiUdeřiti m. udeřiti na Mor. Gb. H. ml. I. 33í., Brt. D. II. 2., 4,, 5. Místy i v Čech. ku př v Krkonš. Seyk. Ruk. 137., 139., 140., Mus. 1893. 449., 1896. 359. Vz Ŕ (3. dod.). Udrelo mu z ruky do hlavy (opil se). Slov. Nov. Př. 599. (Bůh) uderí (vdery) a uzdraviť nás. Ev. olom. 132. a. (Osv. 1896. 890.). Vz násl.