Udidlo
Udidlo, a, n., udidla, pl. = náčiní, jímž se koňům ústa svírají, das Gebiss, der Brech- zaum. U. ostré, D., tvrdé, Jel. En. m. 35., se stranicemi, D., s náhlavkou i otěží. Zlob. U-dla vložil v ústa má. BO. Udidly sevříti koni ústa. Us Přirozená prudkosť náruži- vostí lidských požadovala od panovníků přede vším statečnosti osobní, pokud nedo- stávalo se společnosti umělých oněch udidel, kterých teprv novověký stroj státní posky- tuje. Pal. V. 2. 5.