Udusiti
Udusiti, il, šen, ení; udušovati = duše- ním umořiti, ersticken, erdrosseln; v růstu překaziti, utlačiti, ersticken, er-, unterdrük- ken; v páře upéci, dämpfen, schmoren; se = zalknouti, ersticken. Jg. — abs. Buď uzdraví neb udusí, předce doktoru dát musí. Dač. — co, koho: holuba, Us., sv. Lud- milu, Kom., hřích, něčí naději, Jel., povstání, Ml., oheň. D., Jel., BR. II. 722. Koukol obilí, Kom., mnohý strom vinný kmen, V., velký strom malý udušuje. Us. U. požár. Dch. Jak si jídlem nepomožeš, práca tě udusí. Na Ostrav. Tč. Zárod a semeno nesvornosti u. Kmp. Bylo to velmi rozkřičeno, ale přece to udusili, schwiegen es todt. Us. Šd. U. hněv, Ros., Smil v. 1086., pravdu, pšenici. Hus II. 80., III. 271. — čeho. Válka do- mácí všech citu lidských u-la, šp. m.: city lidské. Brt. — co, koho, se čím: dýmem, Us., někoho provazem, kouřem. Ml: Vlažnou milostí přátelství udusil. Jel. A tak písmem Kristus u-sil jest pokušenie o lakotě. Hus II. 91. Mladého kněze polibky svými div neudusí. Kos. Ol. I. 92. — co, koho, se v čem kde. Udusil se v konopí (byl obě- šen). Us. Pláč (D. ), zlé žádosti, mrzutosť v sobě u. Us. Udusili se ve sklepě; u. oheň v stodole. Us. Kachnu, maso na ohni, na rendlíku u. (v páře péci). Zármutek udusí veselosť v srdci; Co jsi slyšel proti někomu, udus v sobě, nezjev nikomu; Púta ve mně ducha přece neudusily. Na Mor. Tč. Zdálo se, jakoby theolog byl v něm (v Prokopu Vel. ) naprosto udusil válečného velitele. Pal. Dj. III. 3. 146. — kdy. Zlé žádosti hned ze začátku u D. — proč. Bude udu- šeno (siemě) pro pečlivosti, pro zbožie a pro rozkoši. Hus II. 72.