Ufoukati
Ufoukati; ufouknouti, knul a kl, ut, utí; ufukovati, weg-, abblasen. — abs. Ufoukl (tajně utekl), jakoby se zem po něm slehla. Us. Všk., Sd. — co komu. Vítr peří nám ufukuje. Us. U. polívku horkou. — komu s čím. Ufoukl mu s penězi (utekl mu). Ten mu. zrovna před nosem ufoukl. Us. Vrů. — Ufouknouti se = uprdnouti se. Us. Prk.