Uhájiti
Uhájiti, il, en, ení = uchrániti, ubrániti, ab-, erwehren, behaupten, retten. Jg. — čeho, jak dlouho: života. D. Moravané uhájili po všechnu dobu neodvislosti své od Římanův. Šb. Lit. 14. Debe vojna vojnó bela, já bech synka uhájila, a já bych teho synečka z vojny vyplatila. Sš. P. 600. — čeho před čím: něčího jména před zapo- menutím. Dch. — proti čemu. Apoštolé duchem svatým osvícení, proti bludům uhá- jeni byli. Sš. II. 24. Pokoušel se u. ho proti nárokům, jichž císař nabyl. Ddk. IV. 78. — se. To není možná, aby se člověk uhájil. Us. Šd. — se kde: na trůnu. Pal. Dj. IV. 1. 36. — se čemu, komu: zlému, Kom., muchám. Bern. — se čeho. Čechy měly se zákonem tímto sesíliti, aby u-ly se nej- nebezpečnějšího svých nepřátel. Ddk. IV. 79. (Tč. ).