Uhasnouti
Uhasnouti, sl, utí, uhásati = přestať ho- řeti, er-, aus-, verlöschen, verschwinden, aus- gelöscht werden. Vz Hasnouti, Shasnouti. — abs. Uhasne oheň, svíce, D., horlivosť, Har., zmužilosť; uhasli počestní mravové. V. Uhasia naše sláva. Ráj. Jejie světlo neuhásá. BO. Uhasiť starý žár bojovný, který jej pudil do Palaestiny; Vášně lidské neuhasínají. Ddk. II. 284., VI. 127. (Tč. ). — kde. Aby nechuti, nepřízně, nelibosti atd. mezi námi uhasly. Pal. Dj. IV. 1. 12. Ten oheň nemá nikdy u. v duši člověka. Hus II. 228. Do- brotivosť v duši jich jest uhasia. Hus I. 161. — čím kdy. Oheň nedostatkem čerst- vého vzduchu, deštěm, po hodině uhasl.