Uhelný, -ní
Uhelný, -ní = k úhlu se vztahující, Winkel-, Orts-. Ú. cihla, D., páka. Sedl. Ú. zrcadla, vz Zrcadlo. Ú. rychlosť, vz Úhlový. — Ú. = nárožní, Eck-. U. kámen (gruntovní). Br., D. Ú. kámen = kámen, jenž v úhlu osnovy či základu nějaké budovy položen sa dvě zdi různě se sbíhající udržuje a spojuje. Sš. II. 101. (Hý. ). Jenž stal se hlavou ú-nou. Sš. Sk. 45. Učiněn jest v hlavu ú-ní, caput anguli. ZN. Brána ú-ná. BO. Kamen, jehož zavrhli sú stavitelé, ten učiněn v hlavu ú-ní. Hus III. 43. — Ú. = hlavní, Haupt-, Ú. vítr, Kom, pilíř. Dch. — Ú. = polarní, Polar-. D.