Uhnouti
Uhnouti, uhybnouti, uhnu, uhni, uhna (ouc), ul, ut, utí; uhýbati, uhybovati = od- kloniti, ukřiviti, odvrátiti, abbeugen, ab- lenken, beugen, wenden; ujíti, ent-, abgehen, ausweichen; vyhnouti, ausweichen, auf die Seite gehen; se = jíti stranou, odkloniti se etc., weichen, ausweichen, sich wohin beugen, bewegen. Jg. — abs. Uhni, sic tě udeřím. Sych. Když se toho dověděla, uhnula jest. NB. Tč. 240. Uhni (volají na dobytek, když mu podstýlají). Us. Šd. Farář počne zakli- nati, ona nechce uhybati (weichen). Sš. P. 792. Sotva jsem uhýbati stačil. Brt S. 14. — co, koho: koně, Bern., větev. Jg. Ne- uhybuj srdce mého. Z. wit. 140. 4. — (co) kam: v stranu. V. Uhni flintu na stranu. Er. P. 398. Já vás ráda požehnám a uhnu do výměny. Ksm. (Mor. ). — čeho: hlavy, ruky. Ros. Chtěli se těch holdovních k Sedl- čanuom u. Arch. I. 237. — čím: koňmi. Bern. — kudy; uhýbati jako vodou ryba (vykrucovati). Č. - (se) čemu: útratám. Sych. Budeš-li se rány bát anebo jí uhýbat, budeš šohajíček pohaněný. Sš. P. 720. U. mnohým nepříležitostem. Ros. Kdo nežádá si vlásti, uhne se mnohé strasti. Č. M. 179. Pavel na čas uhnul jich naléhání. Sš. II. 20. — komu odkud: s místa. Bern. — před kým. Nezabiju mia, nebojím sa já; mám já svoje ruky pevné a každý přede mnú uhne, vybráním se já. Sš. P. 261. — se. Uhni se. Ros. Jelen se uhnul (vyšinul). D. Počal uhybovati se i nastrkovati synóv svých místo sebe Pal. Dj. IV. 1. 270. — (se) komu jak kam, odkud: na pravo, na levo, Kom., z cesty, Ros., ze země se u. (utéci). Th. U. sě od zákona. Ž. wit. 118. 51. U. se s cesty, od cesty. V. U. se do lesa, Us., Ros, k lesu. Us. U. se proti po- ledni. Pref. Uhybuje se tomu, který zlosti oblubuje. Mor. Tč. Uhni, uhni z cesty. Us. Šd. Až se ti (zajíci) ocásejk uhne na stranu. Er. P. 395. Staly jsou se Cechy i s Moravou nešťastnými, kdykoli z ní (z té cesty) zase se uhnuly; Na štěstí uhnul se Břetislav této cestě. Ddk. II. 183., 184. Uhnuli jsme se na pravo k ostrovu. BR. II. 471. b. Ani na pravú ruku ani na levú nemohl se u.; Mistrské dóstojenstvie v cierkvi sě znamená, kteréžto, když k zisku tělestnému uhne se, v nic se obrátí. Hus I. 242., III. 234. U. se trestu. J. tr. — co čím: list prstem. Us. Leč dán nám kvítek, jímž čas, jímž prostor uhýbá. Sš. Sm. bs. 178.