UhonitiUhoniti, uhoň, ně (íc), il, ěn, ění;
uhá- něti, ěl, ěn a ín, ění;
uhnati, uženu, žeň, hnal, án, ání;
uhonívati, uhnávati, uhání- vati = pryč hnáti, weg-, forttreiben, weg-, zutreiben suchen;
honě ujíti, treibend zu- rücklegen, forttreiben;
hnáti moci, im Stande sein zu treiben, ertreiben,
dostihnouti, nach- setzen, nachjagen, einholen;
lovem dostati, chytiti, uloviti, uštvati, erjagen;
lapiti, er- haschen;
hnáním unaviti, utýrati, müde jagen, übertreiben, überjagen;
honem běžeti, weg- eilen;
dorážeti, angreifen, losgehen. Jg. —
abs. Pastýř uhnal (= dále hnal), než jsem krávy napojila. Us. Šd. Ten uhání (běží), co může. Us. —
co, koho. Dnes tři mile uženu. Us. U. koně. D. Uženeš-li pak ten dobytek (budeš s to, abys jej hnal)? Us. Bycha, bys se běžením přetrhl, neuhoníš.
Prov. Uhonil dva zajíce. Už ho celého uho- nili. Us. Šd. Já celé stádo sám uženu
. Us. Uhnal mě (řečí přinutil)
, že sem mu tele prodala. Us. u Kunv. Msk
. Uhonil je (= do- honil).
Bl. Co kdo uhnal (vydobyl). Kom. Uhonili biskupa. Dač.
I. 57
. Chtě káče la- piti, uhonil lysku. Prov. Mám úmysl táhnouti na ta místa, kdež bychom něco u. mohli
. Arch. III. 384. Byl by laciněji koupil, kdyby ho byli neuháněli (při dražbě naň nepřiha- zovali). U Kr
. Hradce
. Kšť. —
co před kým: dobytek před nepřítelem. Ros. —
(co, koho) na čem, na kom. Na koni uháněti (ujížděti). D. Ani na koňoch neradi uháňujú. Dbš.
50. Uháněla jako na větrném koni.
Sá. Co na chudých uhoní (lapí).
Reš. Kníže na cestě uhonili (postihli, dohonili). Háj. —
koho v co: v tenata. Rad.
zv. —
kde. Sokol
v povětří ptáky uhání. Ms. pr.
pr.
—
co, koho čím. Lišku liškou uhnuti (chytrosti proti chytrosti užívati). D. Kravou zajíce neuhoníš Us. Chůzí vlka uhoniti. V. My si té chyby ani nevšimli a oni na ni pořád ukazují a nás tím uhánějí. Us.
Čer- mák. —
koho s kým: zajíce se psem u. Us.
—
na koho =
dorážeti. Bez přestání na ně uháněli
. Dvě. kron. —
si, komu co,
čeho z čeho (proč) =
honě dostati, auf-, erjagen;
něco sobě způsobiti, na sebe uvaliti, utržiti, sich zuziehen, verursachen, erwischen. U. sobě nemoc (utržiti), rýmu, zimnici, souchotiny, škodu, neštěstí, D., ránu, V
., kořist, Aesop
., závrať, Kom., dítě. Sych. Z frejování uhoníš si nemocí.
Us. Kdo sobě pro groš hladu užene, ani dvěma ho nevy- žene. Prov. A já chováni doma takového psíčka, co on mně uhoní každého zajíčka. Sš. P
. 691. Sebrance si uhonila (nemanželské dítě). Reš. U-la si to někde ve světě. Us.
Šd. U-nil si dobré oko
u hospodyně. Ehr. Posměch sobě uhoní. Rvač. —
jak. Někoho
do smrti uhnati.
Bern., Šm.
Proudem uhá- něti. Dch. Uhání jako švec na trh. Us. Šd.
Uháněl rychloletem. Světz. 1871. Uhání jako na větrném koni. Sá. —
kam. Zaspalo děvče, nevyhnalo krav, huhnal (uhnal) hí (jí) pastéř
pod zelené háj. Sš. P. 541. —
kudy. Iason
přes hory doly uhání. Us. Dch
. —
se = uběhati se, sich müde laufen. D. —
se čím: během, cestou. Us
. — Na Slov.
u. se = bráníti se, čemu; muchám, zlodějům, sich wehren. Bern
. —
se před koho: před soudce (honiti se). Bern.