Uhoniti
Uhoniti. — kde. Nebyl na vrbě uhoněn (není nemanželský). Na Hané. Bkř. — co komu: sobě porážku. Šf. Strž. I. 502. — jak. Uháněl jako po žhavém uhlí. Tbz. — se. Kdo jiného hodí, sám se uhoní. Lpř. se s kým. Sedliaci povedali, že sa oni ne- budú uháňať s panstvom (souditi). Slov. Rr. Sb. — koho kam: před soud (po- hnati). Jrsk. — kam za kým. Psi uháněli za zajícem k lesu. Us. Pdl. — se oč uhá- něti, sich bewerben. Mor. Tč.